Romantismus se zpolitizoval. Na sociálních sítích žijeme v příšerném pekle rozhodování, míní Vojtko

V počáteční fázi vztahu na nás působí mix hormonů a jako zamilovaní si tak některé věci idealizujeme a nenahlížíme na ně dostatečně kriticky.

Čtěte také

Vojtko: Pomsta nás uspokojí jen krátce. Lék na můj pocit ponížení je ve skutečnosti introspekce

„Opravdu nevidíme kritické věci, které pro náš život nejsou úplně dobré, a naopak si takzvaně idealizujeme toho potenciálního partnera,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus párový terapeut.

Zatímco dříve takové období trvalo dva až tři roky, dnes už to podle některých výzkumů není déle než osmnáct měsíců. Podle Vojtka to může mít hned několik příčin. Jednak tím, že lidský mozek je dnes neustále zahlcen podněty i stresem. „Pak je tu vliv digitálních technologií,“ připomíná. „Hlavně sociální sítě nám pořád říkají: Co když je tady někdo nový? Co když tady je tráva zelenější?“

„Zadní vrátka“

Přes sociální sítě se rychle dostaneme k životu druhých lidí, a i to nás může vést k tomu vytvářet si ve vztazích, často nevědomky, „zadní vrátka.“

„Přes fotky, přes to, co se někomu dalšímu líbí, co poslouchá, jak se vyjadřuje a tak dále, můžeme velmi rychle vstoupit do přemýšlení: Aha, on je třeba opravdu lepší než Pepa, kterého mám vedle sebe,“ popisuje psychoterapeut.

Zároveň připomíná, že stejně lidé přemýšleli i v době bez internetu a sociálních sítí, neměli ale tak snadný přístup k životu druhých.

Čtěte také

Jaké jsou láska a zamilovanost z pohledu vědy? Zjišťovali jsme u psychoterapeuta i neurovědkyně

„V tuto chvíli je svět opravdu dramatický v tom, že nám přes sociální sítě něco neustále nabízí. A my žijeme nejenom v tom příšerném pekle rozhodování, ale opravdu až nevědomky občas udržujeme ‚zadní hořák‘,“ všímá si terapeut.

Zpolitizovaný romantismus

O tom, jak má láska vypadat, se dozvídáme už z pohádek, písniček nebo filmů. Jako pravý vztah se v nich ale často ukazuje zamilovanost, která je ve skutečnosti jen fází a krátkým životním obdobím, zdůrazňuje Vojtko.

„Romantismus se zpolitizoval,“ myslí si. „Začal vstupovat i do politického boje. Spousta lidí, kteří by si přáli, aby společnost nějak vypadala, používají pseudoromantické aspekty a modely jako argument, že je společnost degenerovaná a dekadentní, že nectíme tradiční hodnoty. A to je věc, která v mém světě bývá velmi nebezpečná.“

Čtěte také

Flirtování potřebuje bezpečí, napětí i hravost, domnívá se socioložka a terapeutka Šetinová

Nikdy předtím jsme přitom nezažívali tak pozitivní vliv lidskovědních oborů, jako je psychologie, antropologie nebo sociologie, zdůrazňuje terapeut: „O člověku už opravdu spoustu věcí víme – a místo toho, abychom se osvobozovali, jsme pořád tlačeni do nějakých pseudotradičních romantických aspektů.“

Z větší vzdělanosti i dostupnosti informací čerpá při vytváření vztahů třeba dospívající generace Z. Podle Vojtka tak právě mladí lidé ukazují, jak se dá sebeuvědomění využít k vytváření vědomých vztahů, a to i ve fázi zamilovanosti.

Jinak dnes přistupujeme i k manželství, poukazuje terapeut. „Náhled na manželství nebo dlouhodobá partnerství se opravdu změnil, protože se změnila společnost. Jako lidstvo jsme dozráli. Haleluja, že jsme to dokázali – a bylo by opravdu skvělé si to konečně začít užívat,“ uzavírá psychoterapeut Vojtko.

Co se děje s tělem a myslí člověka, když se zamiluje? Kolik mýtů se pojí se zamilovaností a jak naše představy o partnerském vztahu ovlivňuje romantický kult? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.