Bioklimatolog: Jeseníku uškodilo, že místní lesy poničil kůrovec. Půdě bude trvat, než nasaje vodu
Silné deště a následné záplavy vyvolaly vzpomínky na podobné události z minulých let. I mnozí starostové z postižených obcí srovnávali rozsah škod s tím, jak to vypadalo v letech 1997 nebo 2002, jinde mohli využít protipovodňových opatření vybudovaných na základě zkušeností z předchozích kalamit. „Každá povodeň je specifická, ale zejména na severu Moravy se blížila a v řadě profilů překročila to, co zažili v roce 1997,“ srovnává Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny.
Specifikem letošních povodní je podle Trnky velikost zasaženého území. V roce 1997 postihly především povodí Moravy a Odry, o pět let později pak zejména jižní a střední Čechy. Letos k tomu přibyly i východní část Čech v povodí Labe.
Čtěte také
Dobrou zprávou podle bioklimatologa je, že nyní v předpovědích není vidět podobně intenzivní srážkovou vlnu, která by spadla na deštěm nasycenou půdu. Zároveň ji ale nelze ani zcela vyloučit.
Srážky totiž patří k nejhůře předvídatelným meteorologickým jevům, zejména pokud jde o jejich přesné umístění. Do poslední chvíle tak není jasné, do povodí které řeky srážky spadnou a tedy zda situaci zhorší, nebo ne.
„Navíc jsme na konci vegetační sezóny a krajině bude ve srovnání s létem trvat relativně delší dobu, než vodu spotřebuje,“ vysvětluje Trnka s tím, že pozitivní vliv na absorpční kapacitu krajiny má přibývání listnatých a smíšených lesů nebo udržování zemědělské půdy pod vrstvou vegetace i po sklizni.
Jedno řešení neexistuje
Negativní dopad naopak v posledních 25 letech měly kůrovcové kalamity. „Vzrostlý a zdravý les má větší schopnost vodu zadržet nebo zpomalit její odtok. Zvlášť při charakteru srážek, které jsme měli. Třeba v případě Jeseníku je to souběh několika faktorů. A to, že část lesů padla za oběť kůrovci, má svůj podíl,“ míní Trnka.
Čtěte také
„Jestli něco tyto povodně ukazují, tak to, že neexistuje jedno kouzelné řešení. Musíme a myslím, že se o to v Česku v rámci zemědělské politiky snažíme, zvyšovat retenci a obdělávat půdu tak, aby byla schopná přijmout maximum srážek. Ale retence je nekontrolovatelná,“ zdůrazňuje.
Podle Trnky se nelze spoléhat jen na přírodě blízká opatření, ale je třeba využívat i ta technická včetně vodních nádrží, a obojí kombinovat. Stejná opatření, která nám pomáhají proti suchu, jsou přitom využitelná i při povodních.
„Náš problém je, že s přicházející změnou klimatu se zvyšuje tlak na spotřebu vody v krajině. Ale současně se zvyšuje riziko extrémních srážek. To vede k paradoxu, že údolní nádrž nemůžete plně připravit ani na sucho, ani na povodně, používáme je obojím způsobem. A potom je strašně důležitá předpověď, která umožní nádrž použít správně,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Nelžeme a zdůrazníme, že to zvládneme, navrhuje krizová interventka, jak o povodních mluvit s dětmi
„Nejde o záběry v televizi, ale o to, co si děti posílají mezi sebou za informace třeba na whatsappu, tiktoku. Krmí samy sebe fascinujícími obrazy,“ říká Čepelíková.
-
Kupka: Přeplánujte si cesty. Ještě v pondělí bude část cest neprůjezdná, na železnici stojí voda
Povodně a deště ohrožují dopravu na železnicích a silnicích. V Moravskoslezském kraji se podle Správy železnic v neděli nejezdí nikde, lekce není monžé zavést ani autobusy.
-
Poslouchejte záchranáře, ale zprávy nesledujte celý den. Vyhnete se pocitu bezmoci, radí šéf Elpidy
S obavami o své blízké, kteří žijí v oblastech zasažených povodněmi, se senioři mohou obracet na Linku seniorů organizace Elpida, telefonní číslo je 800 200 007.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
