Bioklimatolog: Jeseníku uškodilo, že místní lesy poničil kůrovec. Půdě bude trvat, než nasaje vodu

Specifikem letošních povodní je podle Trnky velikost zasaženého území. V roce 1997 postihly především povodí Moravy a Odry, o pět let později pak zejména jižní a střední Čechy. Letos k tomu přibyly i východní část Čech v povodí Labe.

Čtěte také

Jeseník se proměnil v jednu prudkou řeku. Tři mladíci zůstávají nezvěstní

Dobrou zprávou podle bioklimatologa je, že nyní v předpovědích není vidět podobně intenzivní srážkovou vlnu, která by spadla na deštěm nasycenou půdu. Zároveň ji ale nelze ani zcela vyloučit.

Srážky totiž patří k nejhůře předvídatelným meteorologickým jevům, zejména pokud jde o jejich přesné umístění. Do poslední chvíle tak není jasné, do povodí které řeky srážky spadnou a tedy zda situaci zhorší, nebo ne.

„Navíc jsme na konci vegetační sezóny a krajině bude ve srovnání s létem trvat relativně delší dobu, než vodu spotřebuje,“ vysvětluje Trnka s tím, že pozitivní vliv na absorpční kapacitu krajiny má přibývání listnatých a smíšených lesů nebo udržování zemědělské půdy pod vrstvou vegetace i po sklizni.

Jedno řešení neexistuje

Negativní dopad naopak v posledních 25 letech měly kůrovcové kalamity. „Vzrostlý a zdravý les má větší schopnost vodu zadržet nebo zpomalit její odtok. Zvlášť při charakteru srážek, které jsme měli. Třeba v případě Jeseníku je to souběh několika faktorů. A to, že část lesů padla za oběť kůrovci, má svůj podíl,“ míní Trnka.

Čtěte také

Počkejte, až voda opadne. Pak můžete začít s focením a natáčením škod, radí asociace pojišťoven

„Jestli něco tyto povodně ukazují, tak to, že neexistuje jedno kouzelné řešení. Musíme a myslím, že se o to v Česku v rámci zemědělské politiky snažíme, zvyšovat retenci a obdělávat půdu tak, aby byla schopná přijmout maximum srážek. Ale retence je nekontrolovatelná,“ zdůrazňuje.

Podle Trnky se nelze spoléhat jen na přírodě blízká opatření, ale je třeba využívat i ta technická včetně vodních nádrží, a obojí kombinovat. Stejná opatření, která nám pomáhají proti suchu, jsou přitom využitelná i při povodních. 

„Náš problém je, že s přicházející změnou klimatu se zvyšuje tlak na spotřebu vody v krajině. Ale současně se zvyšuje riziko extrémních srážek. To vede k paradoxu, že údolní nádrž nemůžete plně připravit ani na sucho, ani na povodně, používáme je obojím způsobem. A potom je strašně důležitá předpověď, která umožní nádrž použít správně,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.