Zbraně, nebo klimatická opatření? Do debaty o klimatu vstupují i ruské tajné služby, říká Krajhanzl
Česko zasáhla první letošní vlna veder, která opět přitáhla pozornost ke klimatické změně. Zároveň ale stále častěji zaznívá, že si budeme muset vybrat – buďto dekarbonizaci a klimatická opatření, nebo investice do obrany. „Jako občanovi mi obrana dává smysl. Ovšem pokud mluvíme o odolnosti našeho kontinentu, tak bez ochrany klimatu to nepůjde,“ podotýká ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog.
Poukazuje na to, že Evropa má relativně malé surovinové zdroje a velkou část energií dováží. Zvyšování energetické nezávislosti na různých nestabilních a autoritativních režimech je pak možné hlavně skrze dekarbonizaci.
Čtěte také
„Dilema, jestli máme zbrojit, anebo dekarbonizovat, nejčastěji předkládají ti, kteří na dekarbonizaci nenechali nit suchou dávno před ruským vpádem na Ukrajinu a volbami do Evropského parlamentu. A víme také, že ruské tajné služby se snaží intenzivně pracovat s evropským veřejným míněním a zpochybňovat smysl ochrany klimatu,“ upozorňuje.
Krajhanzl v této souvislosti připomíná, že téměř polovinu ruského státního rozpočtu tvoří příjmy z prodeje ropy a plynu, přičemž Rusko už do Evropy dodává jen desetinu původního množství a ztrácí tak jednoho ze svých nejvěrnějších a největších zákazníků.
Plán B pro periferie
Dekarbonizace podle Krajhanzla v Česku postupuje velmi pomalu oproti zbytku Evropy. Schválený národní klimaticko-energetický plán se stal předmětem kritiky ze strany Evropské unie a vláda doposud neschválila politiku ochrany klimatu.
Čtěte také
„Je velmi důležité, aby stát například dokázal pomoci lidem v periferních regionech, kteří jsou už nyní ohroženi dopravní chudobou a v příštích letech se to může ještě zhoršit,“ říká s odkazem na výzkum Institutu 2050.
Evropská unie plánuje rozšířit platnost emisních povolenek i na domácnosti, konkrétně na uhlí, plyn a pohonné hmoty. To bude znamenat jejich další zdražení, už dnes má ale řada lidí problémy s hrazením svých energetických nákladů.
„Nějakých pět procent populace, tedy 400 tisíc lidí, nebude mít plán B. Nepomůže žádná komunikační strategie, ale promyšlená opatření: poptávková a jiné flexibilnější druhy dopravy nebo třeba školní autobusy,“ zdůrazňuje Krajhanzl.
Čtěte také
Z dat přitom vyplývá, že právě lidé v největší dopravní chudobě také nejvíce vzpomínají na dobu před rokem 1989.
„Pokud bychom zavedli třeba mikrobusy nabíjené z místních solárů, může to nejen snižovat uhlíkovou stopu, ale je v tom i obecný politický zájem. Bylo by dobré, aby debata před volbami neprobíhala v obecných floskulích, zda jsme pro pomoc Ukrajině, nebo ne, ale o tom, jak pomoci lidem na periferii,“ dodává.
Jak se v Česku daří adaptace na změny klimatu? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
