Někteří učitelé musí prázdniny trávit na brigádách, peníze jsou důvod k odchodu, upozorňuje Pražák
Platy učitelů míří k historicky nejnižším úrovním ve vztahu k průměrné mzdě a rychle ubývá kvalifikovaných pedagogů i studentů, kteří se rozhodnou pro tuto profesní dráhu. „Propad bude v aprobacích, jako jsou fyzikáři a matematici. Snadno si spočítáme, že člověk, který půjde mimo školství a státní sektor, tak si ke svému platu klidně může přidat nulu,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus učitel na druhém stupni a také influencer Daniel Pražák.
„Pamatuji si, že když jsem v roce 2018 končil magistra, tak už tenkrát platilo, že i kdyby všichni absolventi nastoupili do praxe, tak by to stejně nestačilo,“ uvádí.
V minulých letech přitom bylo možné pozorovat nárůst počtu uchazečů, jakmile se platy učitelů přiblížily slibovaným 130 procentům průměrné mzdy. Následně ovšem začaly klesat, v roce 2024 to bylo jen 109 procent a letos ještě o procento méně.
Čtěte také
„Můžeme se bránit nohama. A to je možná ten důvod, proč spousta učitelů chybí. Protože v určitou chvíli si člověk řekne, že mu to za to nestojí,“ dodává Pražák s tím, že sám kvůli tomu odcházet nechce.
Pochvaluje si, že učí na základní škole s velmi mladým pedagogickým sborem, kde navíc vedení transparentně rozděluje nadtarifní složku platu učitelům, kteří dělají něco navíc.
„V naší věkové kohortě není ten plat špatný, a pokud bychom se nebavili o Praze, tak je dokonce velmi dobrý. Horší je to u lidí kolem čtyřicítky a starších. Jsou i učitelé a učitelky, kteří letní povinně čerpanou dovolenou stráví na brigádách, protože plat jim nestačí na zaplacení toho, co potřebují,“ upozorňuje.
Není na výběr
Pražák přiznává, že uplynulý školní rok pro něj byl velmi náročný. Zmiňuje například syndrom vyhoření, který podle statistik už v době před covidem ohrožoval zhruba třetinu učitelů.
Čtěte také
Podle odborníků na vzdělávání mnozí absolventi odchází po dvou letech praxe, a to kvůli pocitu, že nejsou připraveni na realitu ve školství. „Myslím, že tím si prošel každý. Lze to připodobnit k tomu, že ani sebelepší autoškola vás nepřipraví na to, když o prázdninách v pátek odpoledne jedete po D1 z Prahy do Brna,“ přitakává.
Pomohla by podle něj větší podpora ze strany školy. Vládní novela školského zákona by měla zavést pozici provázejícího učitele, debata o ní se ovšem smrskla jen na téma platů.
„Je mi z toho smutno, ale mám pocit, že vláda si to způsobila sama. Neřešíme vizi, ale řešíme, zda vůbec existují koleje, po kterých potřebujeme jet. Řada škol například neví, jestli od září zaplatí nepedagogické pracovníky,“ podotýká Pražák.
Čtěte také
V této souvislosti dodává, že obdivuje ředitele škol, kteří se s tím musejí vypořádávat. Náročnost práce je ale také jedním z důvodů, proč se na ředitelská místa hlásí třeba jen jediný uchazeč a zřizovatel si tak nemůže vybrat.
„To je i důvod, proč má možná smysl investovat do vyšších platů učitelů, aby si ředitelé mohli vybrat toho nejlepšího učitele a ne jen toho, který je zrovna k dispozici, protože nedostatek je v Praze a Ústeckém nebo Karlovarském kraji obří,“ doplňuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
