Hrozí bleskové povodně, podobnost s roky 1997 a 2002 je hlavně v příčinách, vysvětluje šéf ČHMÚ
Čekají nás velmi vydatné až extrémní srážky, které mohou významně zvednout hladiny řek. Jak přesné jsou tentokrát předpovědi meteorologů? „Poslední výpočty a modely potvrzují středeční varování, to znamená, že pořád udávají to, že by mělo padat extrémní množství srážek,“ varuje pro Český rozhlas Plus ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder.
Všech sedm dostupných modelů se prý vzácně shoduje, že situace zůstává stejná. Na návětrné straně Jeseníků, kde se očekávají největší srážky, by mělo do neděle napršet okolo 300 milimetrů. Naopak západní část Čech by měla být srážkami i větrem nezasažena.
Čtěte také
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) přirovnal situaci k povodňovým rokům 1997 a 2002. Rieder naopak uklidňuje, že půda tentokrát není tak nasycená vodou, což by mělo zmírnit dopady. Podobnost vidí zejména v meteorologických příčinách, nikoli v důsledcích.
„Srážky půjdou nejdříve od západu na východ. Tím by mělo dojít k nasycení půdního profilu a pak by ještě vydatnější srážky měly přejít od východu k západu. Většina jich tak spadne na již nasycený povrch a lze předpokládat, že steče po povrchu,“ vysvětluje.
Vodnost se má u některých toků pohybovat na úrovni stoleté vody, Rieder konkrétně zmiňuje řeky Bělou a Novohradku, horní tok Moravy, toky odvodňující Beskydy nebo povodí Sázavy.
Nejrychleji se zvýšené srážky projeví na nejmenších tocích, kde může dojít k takzvaným bleskovým povodním, na větší se dostane až v řádu hodin a dnů, například v případě Hřenska na Labi varování platí až pro polovinu příštího týdne.
„Je zapotřebí se připravit, především na těch drobných tocích, kde jsou lidé dlouhodobě zvyklí na to, že v potoku mají pár centimetrů vody, teď by tam ale náhle mohlo téct několik metrů,“ varuje Rieder.
Poslechněte si celý rozhovor nahoře v audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.