Čtvrteční srážky zatím povodně nezpůsobí. Velké deště přijdou, nevíme jen, jak rychle budou postupovat, říká meteorolog

Jak vážná je situace z vašeho pohledu?

Situace je bezesporu vážná. Předpovídané úhrny srážek nepochybně způsobí především ve východní části republiky rozvodnění toků.

Čím především je toto počasí způsobeno?

Souvisí se středomořskou cyklónou, tlakovou níží, které se někdy familiárně říká Jadranka. Vznikne v západním Středomoří, posune se východně od nás a bude tam setrvávat.

Celé to řídí velkoprostorová cirkulace. Obvykle bývá chladněji na severu, tepleji na jihu. Na severu bývá nižší tlak, na jih od nás vyšší tlak vzduchu. Následkem je, že máme přibližně západní proudění.

Zřídkakdy dojde k tomu, že se západovýchodní přenos zastaví a místo toho studený vzduch pronikne hluboko k jihu. A přesně taková situace nastává tento týden už od pondělka.

Studený vzduch zatéká zhruba směrem od Islandu do západní Evropy až do západního Středomoří. Ostatně teď nás přechází velmi pomalu studená fronta, s níž jsou spojené čtvrteční srážky.

Když se velmi chladný vzduch dostane do kontaktu s tropickým vzduchem ve Středomoří, tak dojde ke vzniku tlakové níže, která je relativně malá – v průměru má jenom několik set kilometrů – a pohybuje se po rozhraní, obvykle k severovýchodu, a zasáhne právě střední Evropu. Tato tlaková níže potom bude způsobovat velké srážky během víkendu.

A právě v tom, co jste teď popsal, je podobnost s rokem 2002, kdy byly velké povodně?

Přesně tak. V roce 2002 jsme dokonce zažili dvě události, dvě cyklóny, které nás ovlivnily, s mezerou jenom tří dnů. Druhá událost v případě Prahy nebo Ústí nad Labem způsobila hlavní povodeň.

Tam byla také cyklóna, která postupovala od jihu směrem k severu, jenom její dráha byla trošku jiná, než je předpovídána pro aktuální situaci. Šla západněji, a proto také zasáhla Čechy a východní Morava zůstala prakticky úplně ušetřena.

Platí, že oproti roku 2002 jsme připravenější, řešíme celou situaci daleko víc dopředu?

Systém se nepochybně velice zefektivnil. K tomu ovšem přispělo už i to, že proběhly povodně v roce 1997. Tehdy měla Praha štěstí, že tu byla zkušenost z moravských a východočeských povodní. Začaly být budovány mobilní protipovodňové stěny na jednom břehu řeky. Existují protipovodňové plány, probíhají pravidelná cvičení krizového řízení, takže jsme na povodně připraveni.

V roce 2002 povodním nepředcházelo tak vydatné sucho, které naopak panovalo letos v předešlých měsících nebo týdnech. Mohlo by to také pomoct?

Nepochybně. Jedna věc je, kolik spadne srážek a také, jak jsou rozdělené v čase a v prostoru. A druhá věc je potom, do jaké krajiny, do jakého povodí, v jakém stavu je povodí, do kterého spadnou.

Na druhou stranu si musíme uvědomit, že srážková událost, která je předpovídaná pro tento víkend, je delší. Mělo by pršet zhruba čtyři dny. Právě třeba čtvrteční srážky zatím nezpůsobí žádnou povodeň, protože dochází jenom k zaplnění prostoru v povodí. Srážky budou postupně zesilovat, což je nepříjemná věc, protože potom už mají intenzivní srážky během víkendu otevřenou cestu, aby rychleji stékaly do koryt vodních toků.

Nakolik přesná je předpověď počasí na víkend, na kterou se teď odvoláváte? Může v ní ještě dojít k významnějším odchylkám?

Je vyloučeno, aby se celá událost odpískala, aby se řeklo: „Aha, tak ono to vůbec nebude.“

Velkoprostorové uspořádání atmosféry je předpovídáno stabilně už týden. Takže to, že středomořská cyklóna bude ovlivňovat střední Evropu, je jasné. Teď se ovšem hraje o to, jak rychle bude postupovat, kudy přesně bude postupovat, jak tam bude docházet k retrográdnímu pohybu té cyklóny.

Středomořské cyklóny zpravidla postupují k severovýchodu. Ale v tomto případě se zdá jako velmi pravděpodobné, že se bude hýbat trošku k západu. To znamená, že se srážky budou rozšiřovat, paradoxně směrem od východu k západu. Čili například to, jak moc zasáhnou Čechy, je jedna z věcí, které nevíme, a hydrologové musí být připraveni na různé scénáře.

Poslechněte si rozhovor i nahoře v audiozáznamu.