Landovský: Je nemožné uvažovat o partnerském vztahu. Rusko zůstane minimálně desetiletí hrozbou

Nejvyšší ústavní činitelé země spolu s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) také jednali o pozicích Česka před nadcházejícím summitem Severoatlantické aliance, který se příští týden uskuteční ve Washingtonu. Summit měl původně především připomenout 75. výročí založení Severoatlantické aliance. Do programu se ale výrazně propisuje aktuální dění na Ukrajině. Bude tedy Ukrajina a vztah k Rusku nakonec tím hlavním bodem summitu? 

Já se domnívám, že bude druhým hlavním bodem summitu, který se vrací do Washingtonu, tedy místa, kde Aliance před 75 lety vznikla. Tím hlavním bude to, co řešili ústavní činitele a co je zásadní a základní úlohou Aliance, a to je obrana jedné miliardy lidí v jednotlivých spojeneckých zemích.

Čtěte také

Ukrajinské naděje na brzký vstup do Unie budou zklamány, říká Bžoch. Přípravy nevadí, tvrdí Krutílek

Tomu bude věnován první blok jednání mezi 32 spojenci. Je dobře, že Aliance je rozšířena o Švédsko a Finsko. Bude se tam řešit třeba otázka obranných výdajů. Zde je dobrá zpráva, že již 23 spojenců splní hranici dvou procent výdajů na obranu.

Hned druhým tématem bude jednání ve 33 s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Pokračující pomoc Ukrajině a nějaké uspořádání vztahů do budoucna samozřejmě bude hrát obrovskou roli.

Pak je tam ještě třetí blok, který se týká indo-pacifických partnerů a toho, aby Aliance dokázala promlouvat i k problémům světové bezpečnosti, tedy k problémů širším, než je obrana Evropy.

Jenom v tomto globálním formátu lze najít dostatek vůle k tomu, aby konflikt na Ukrajině skončil třeba spravedlivým mírem.

Podle pondělního vyjádření prezidenta Pavla se členské státy potřebují na summitu dohodnout hlavně na třech věcech: na posilování vlastní obranyschopnosti, přijetí komplexního balíčku pro Ukrajinu a společné strategii, jak přistupovat k Rusku. V které z těchto linií očekáváte možné zásadní neshody?

Možná nejméně shody panuje na tom prostředním, tedy na komplexním balíčku pomoci Ukrajině. Ten by měl mít tři části. Je to mise pro Ukrajinu, která by byla na území Aliance a organizoval by materiální pomoc Ukrajincům.

Čtěte také

Rusko nemá sílu zaútočit na členskou zemi NATO, může ale provokovat a testovat soudržnost, tvrdí Petráš z Univerzity obrany

Druhá část je finanční závazek, který je uzavírán jak ve formátu zemí G7 a následný smluv s Ukrajinou, tak i ve formátu aliančních programů. A tou třetí je otázka budoucího členství Ukrajiny v Alianci.

Zde pořád platí už prastaré rozhodnutí z Bukurešti. Ale samozřejmě každý, kdo se této otázce věnuje, bude velmi bedlivě číst společné prohlášení zemí ohledně této otázky, které ale stále je předmětem jednání.

Je tedy ve hře přizvání Ukrajiny do řad NATO? Může padnout toto pozvání příští týden? 

To pozvání by bylo předčasné v době, když stále probíhá horká fáze války na Ukrajině. Je mnohem důležitější potvrdit, že nabídka členství Ukrajině platí dlouhodobě, a činit praktické kroky, přemostit období mezi probíhajícím konfliktem a budoucím členstvím Ukrajiny v Alianci.

To se samozřejmě týká například i reforem, které musí na Ukrajině probíhat a i pokračující materiální pomoci, která je zárukou toho, že členství jednou bude realitou.

Jakou formu spolupráce NATO Ukrajině může nabídnout v tuto chvíli nebo případně ještě nabídne?

Čtěte také

I do Afghánistánu jsme nasypali mnohem víc peněz, než teď potřebuje Ukrajina, míní velvyslanec při NATO Landovský

Je to právě ta mise, neboť Aliance je skutečně výborná v tom, jak organizovat, jak vytvářet interoperabilitu mezi jednotlivými zbraňovým platformami, jak budovat moderní ozbrojené síly, které jsou jedině schopné zajistit Ukrajině skutečnou bezpečnost do budoucna.

Aliance je dobrá i v logistice. Patrně vznikne nějaká funkce vysokého představitele Aliance pro misi na Ukrajině. To je politická rovina a je to obrovské množství práce a je asi dobré, pokud bude probíhat na mezinárodní úrovni u možná nejlepšího garanta obrany a bezpečnosti na světě, kterou Severoatlantická aliance bezesporu je.

A bude i chráněna před politickými změnami, které probíhají, ať už v Evropě nebo ve Spojených státech, protože otázka obrany spojenců je úzce spojena s tím, aby Rusko na Ukrajině nedosáhlo zásadních úspěchů, protože teprve potom by přišla skutečná hrozba velké války a naše výdaje na obranu a naše obrana by musela růst násobně.

Co se týče aliančního postoje k Rusku, jaký předpokládáte vývoj? Jsou mezi členy zásadní názorové neshody?

Myslím, že to je otázka pro Českou republiku zcela zásadní. My jsme žili v nějaké sféře ruského vlivu poměrně dlouhou dobu. Otázka nového nastavení vztahů k Rusku, které je největší hrozbou evropské bezpečnosti, je zcela zásadní pro bezpečnost střední a východní Evropy.

Zatím to vypadá skutečně dobře, že dojde k zásadní revizi politiky Aliance vůči Rusku v důsledku už padlých rozhodnutí v Madridu a nových rozhodnutí, která očekáváme na summitu ve Washingtonu.

Je zkrátka nemožné v tuto chvíli uvažovat o nějakém partnerském vztahu. Rusko zůstane minimálně po desetiletí hrozbou pro evropskou bezpečnost a je třeba se podle toho chovat.