Ukrajina by měla změnit způsob války: z přímé konfrontace na asymetrický a partyzánský, tvrdí západní analytici

2. červen 2024

Představitelé Brazílie, Číny, Vatikánu a další vyzvali Ukrajinu k jednání s Ruskem. Je podle nich nepravděpodobné, že by prorazili opevněné ruské linie – a Kyjev by tak měl uznat realitu ruské územní anexe. Keith Carter z americké Námořní postgraduální školy, politoložka a ředitelka oddělení mezinárodních záležitostí na Univerzitě New Hampshire Jennifer Spindelová a důstojník speciálních sil americké armády v aktivní službě Matthew McClary navrhují jiné řešení.

V analýze pro americký magazín Foreign Affairs tvrdí, že by Ukrajina měla radikálně změnit válečnou taktiku a způsob boje.

Čtěte také

Rusko úspěšně změnilo válku v boj o převahu, ve kterém má Moskva několik výhod: větší počet obyvatel, větší obranné průmyslové kapacity a dobře připravenou obranu v Donbasu, Chersonu a zejména na Krymu. Vzhledem k únavě západních podporovatelů Ukrajiny a nedůslednosti jejich materiální podpory, je to typ války, kterou Kyjev prostě nemůže vyhrát, konstatují autoři.

Boj ve stylu muž proti muži už není pro Ukrajinu životaschopnou strategií. Kyjev se ale nemusí vzdávat, naopak. Potřebuje ale nový přístup. Lepší strategie by šetřila ukrajinské síly i materiál, který země dostává od Spojených států a evropských partnerů.

Ukrajina musí vyměnit přímou konfrontaci s ruskými silami za asymetrický, partyzánský přístup. Takový postup nepochybně prodlouží boje, ale přechod k nekonvenční válce je pro Ukrajinu nejlepší šancí, jak oslabit ruské odhodlání jak na frontě, tak doma.

Změna taktiky?

Až do loňského léta se zdálo, že ukrajinská armáda, která hrdinně překonává své možnosti, dokáže porazit ruská vojska. V únoru 2022 rychle odhalila zranitelnost ruských tanků a dalších vozidel vůči ukrajinské munici vyrobené v Spojených státech.

Čtěte také

Ukrajinské odhodlání a taktické inovace, americké vybavení a špatné řízení z Moskvy vedly k obrovským ztrátám na ruské straně a dokonce i k náznakům domácí nespokojenosti.

Ukrajinská ofenziva se ale zastavila a armáda se začala obávat, že nemá vhodné zbraně pro rozsáhlou pozemní operaci. Zatímco Kyjev čekal na západní dodávky zbraní, Rusové posilovali svou obranu.

V době zahájení ukrajinské ofenzívy by i lépe vybavená a zkušenější americká armáda utrpěla při prolomení ruských linií velké ztráty, domnívají se autoři analýzy.

Porážka Ruska bude vyžadovat takovou organizaci ukrajinských sil, která by vedla k delší opotřebovací válce za použití asymetrické partyzánské taktiky. To nemusí být válka, kterou chce Ukrajina vést. Jde totiž o vyčerpávající boj, ve kterém je třeba obětovat území pro zachování sil a prodloužení konfliktu.

Čtěte také

Taková válka by ale Ukrajině dala možnost využít převahy, kterou má v některých oblastech. Ukrajinské síly bojují na vlastním území a jejich lepší znalost terénu jim poskytuje zpravodajskou výhodu.

Obrat by ale vyžadoval taktickou změnu. Reorganizovaná ukrajinská armáda by byla strukturovaná spíše na malé, nezávislé skupiny než na velké brigády. Tyto neregulérní jednotky by byly rozmístěny po celé zemi místo toho, aby byly soustředěny v jedné nebo dvou centrálních oblastech.

Menší oddíly by s podporou ukrajinských a západních zpravodajských služeb identifikovaly a napadaly zranitelné ruské cíle a poté by se ztratily mezi obyvatelstvem a v terénu, kde by je bylo obtížné zasáhnout.

Omezilo by to ztráty na životech i na vybavení. Tyto skupiny by také pomáhaly vytvářet odboj v rámci sporných území. Tento druh asymetrické války je osvědčenou strategií, pomocí které slabší protivník může postupně porazit silnějšího.

Čtěte také

Podle autorů analýzy, není cílem takové taktiky bránit každý kousek země do posledního muže. Místo toho by ukrajinští bojovníci využívali taktiku „zasáhni a uteč“, která by směřovala na ruské zásobovací linie a špatně držené pozice.

Pokud by Rusko pokračovalo v postupu, jeho armáda by nutně rozšiřovala své síly a prodlužovala zásobovací a komunikační linie.

Pro přijetí této strategie by Ukrajina musela přijmout jinou koncepci vítězství založenou na setrvání v boji a odolávání ruské agresi, namísto vytlačení všech ruských sil z ukrajinského území.

Přímou konfrontaci může obnovit v okamžiku, kdy se Rusko vyčerpá. Pro Ukrajince, kteří jsou i nadále odhodláni osvobodit každou píď okupované země, to bude hořké. Současné ukrajinské cíle jsou ale jednoduše nedosažitelné, dokud je Putin u moci. Kyjev tedy nemá jinou možnost, než změnit strategii, uzavírají analytici. 

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách.

autoři: Tea Veseláková , Alžběta Jurčová
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.