Adam Černý: Putin a Si se vzájemně potřebují
Když si čínský a ruský prezident před dvěma lety slíbili, že přátelství jejich zemí je a bude bez hranic, netušili, jak ten druhý svým tažením proti Ukrajině vystaví tento slib zatěžkávací zkoušce. To, co pod krycím označením „speciální vojenská operace“ mělo být bleskovým obsazením země aspirující na členství v Evropské unii a v NATO, se proměnilo ve vleklou opotřebovávací válku s nejasným výsledkem.
Na nynějším setkání Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina v Pekingu bylo patrné, že pro čínského prezidenta, který v této dvojici představuje toho silnějšího, většího bratra, je putinovské tažení příležitostí i problémem.
Čtěte také
Příležitostí tím, jak zaměstnává Západ a komplikuje tak odpověď Spojených států, pokud by se Peking rozhodl obsadit Tchaj-wan, který považuje za vzbouřeneckou provincii a možná ještě více za zneklidňující příklad, že i Číňané mohou žít a prosperovat v demokracii.
Ruská agrese proti Ukrajině představuje zároveň problém, protože Washington dal opakovaně najevo nelibost nad čínskými dodávkami zboží s civilním i vojenským využitím, jako například polovodiče a mikroprocesory nezbytné pro naváděcí systémy sofistikovanějších typů zbraní.
Čtěte také
Bílý dům oznámil, že firmy exportující do Ruska tyto druhy zboží a také banky, které se na podobných obchodech podílejí, pocítí sankce, které by je vyřadily z velké části světového obchodu.
Takové kroky by dále komplikovaly vztahy se Spojenými státy již beztak zatížené restrikcemi, kterými Washington brání přístupu Číny ke špičkovým technologiím nebo pronikání čínských firem do bezpečnostně citlivých sektorů jako například telekomunikace.
Společný odpor vůči Západu
Prezident Si proto ve vztahu ke svému ruskému protějšku balancuje, aby svému strategickému spojenci pomohl, zároveň se však chce vyhnout tomu, aby jeho ukrajinská eskapáda dále dramatizovala vztahy ke Spojeným státům.
Čtěte také
Dávkování na obou stranách vahadla je zcela v rukou Pekingu, protože ať už slib přátelství bez hranic znamená cokoliv, tím slabším ve vztahu je Vladimir Putin, jehož válečné tažení se bez čínské podpory neobejde.
Na obchodech s energetickými surovinami je nejlépe vidět pragmatická stránka čínského přístupu, protože Peking sice nakupuje ruskou ropu a zemní plyn, ale Moskva je, vzhledem k omezenému přístupu na světové trhy, nucena přistupovat na razantní slevy.
Jedna věc však vládce v Pekingu a v Moskvě spojuje, a tou je odpor vůči Západu a snaha narušit, proměnit stávající řád, kde podle jejich soudu mají dominantní pozici Spojené státy. Proto Si Ťin-pching z nejrůznějších důvodů nepomůže Vladimiru Putinovi v jeho ukrajinském tažení tolik, jak by bylo v jeho silách, ale určitě jej nenechá padnout.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.