Libor Dvořák: Blíží se zima. Pojďme si promluvit o ruském plynu a ropě
Zima se blíží, a tak chtě nechtě musíme uvažovat, jak budeme uspokojovat zvýšenou energetickou spotřebu. Ukazuje se totiž, že bez ohledu na sankce EU vůči Rusku, uvalené na tuto energetickou velmoc krátce po začátku rusko-ukrajinské války, ruská ropa, ale i zemní plyn, proudí do Evropy dál.
Čtěte také
Úvodem několik výmluvných čísel. Podle nejnovějších statistik vývoz ropy uprostřed letošního října přinášel ruské válečné ekonomice téměř 4,5 miliard eur týdně – unijní země se na tom podílely 350 miliardami. Pokud jde o zemní plyn, dovážela ho sjednocená Evropa podstatně méně než třeba koncem roku 2021, ale už od přelomu loňského letošního roku dovozy opět rostou.
Vyloženě dramatická by mohla být situace v našem středoevropském regionu. Dovoz plynu z Ruska do zemí jako je Maďarsko, Rakousko či Slovensko, dosahuje stejně jako dřív až 80 procent všech dodávek. Změna dodavatele zpravidla přináší komplikace s anulováním dřívějších dlouhodobých dohod a tedy také růst nákladů. Nejde přitom jen o plyn.
Bez ruské ropy to půjde těžko
Třeba ČR v zásadě dokázala přejít na nákupy zkapalněného zemního plynu přes Nizozemsko a Německo, ale úkol vzdát se také ruské ropy je pro Prahu i nadále těžko řešitelný. Komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová nedávno v souvislosti s tímto vývojem vyjádřila své „hluboké znepokojení“.
Čtěte také
V půlce října prohlásila: „Musíme si dávat pozor, aby se tato tendence nezměnila v trvalý jev. Je třeba si uvědomit,“ zdůraznila Simsonová, „že cena jakékoli vzájemné součinnosti se neměří jen tím, kolik nás všechny stojí ruský plyn, ale také životy, ztracenými na Ukrajině.“
Maďarský premiér Orbán ale jako by tato varování neslyšel. Jak se zdá, snaží se ruské energetické suroviny dovážet ještě víc než teď a objektivně tak zvýšit energetickou závislost své země na Rusku.
Budapešť po ruském vpádu na Ukrajinu vyrazila přesně opačnou cestou než většina Evropy, dodávky ruských energetických surovin ještě zvýšila a o tomto trendu uvažuje i dál. Podle tamního ministra zahraničí Petra Sijáírtoa země „jinou volbu nemá“. Ostatně zhruba stejně uvažuje i slovenský premiér Fico.
Dlužno říct, že energetické problémy mají také zřejmě nejvěrnější spojenci Ukrajiny, jako je Polsko či naše země, která se kupříkladu zejména od ruské ropy zatím neobejde.
Eurokomisařka pro energetiku Simsonová to ale vidí jasně: „Pokud členské země EU dál čerpají ruskou ropu a plyn nad dohodnuté kvóty, není to nutnost, ale politická volba, a to nebezpečná.“
Jistě tvrdý výrok, ale za zamyšlení stojí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
