Petr Holub: Inflace vyhrává volby. Platí to i v Česku?

O inflaci, hlavně o to, jak ji může centrální banka ovlivnit, se jako realitní magnát zajímal vždy. Zůstalo mu to i poté, co se postavil do čela Republikánské strany. Jeho přístup měl od začátku silný populistický podtext.

Čtěte také

Trump přinese méně zeleného aktivismu, věří Vondra. „Změna klimatu pokračuje,“ namítá Niedermayer

Při kampani v roce 2016 tvrdě kritizoval centrální banku za nízké úrokové sazby. Nízké sazby totiž zlevňují peníze, to pomáhá ekonomickému růstu a zásluhy si za to tehdy mohl připsat dosavadní prezident Barack Obama z Demokratické strany.

Pak se stal Trump poprvé prezidentem a centrální bankéři začali úrokové sazby zvyšovat, tím tlumit hospodářství a škodit Trumpovi – aspoň to tehdy tvrdil. Jenže pak přišel covid, centrální banka vrátila sazby na nulu a prezident si ji nemohl vynachválit.

Když přišla inflace, měl Trump trumf

Jeho zájem o úrokové sazby se zúročil v roce 2021, záhy poté, co ho ve funkci prezidenta vystřídal demokrat Joe Biden. Nízké sazby, zvláště když se zároveň zvýší vládní výdaje, totiž nemusí jen pomáhat ekonomice, mohou také probudit nebezpečnou inflaci. Právě to se za Bidena stalo a Trump tím získal svůj hlavní volební tahák.

Čtěte také

Zelenou ekonomiku ani elektroauta Trump nezastaví. Rozhoduje kapitál. A USA by opět prohrály s Čínou

Kritizoval zcela oprávněně centrální banku, že inflaci včas nezastavila zvýšením sazeb, a zlomyslně komentoval všechny nenaplněné Bidenovy předpovědi o tom, že drahota už brzy skončí.

Ceny v Americe vyrostly v létě 2022 o devět procent, a co se zdálo být nezávaznou hrou realitního makléře, se stalo tématem, které oslovilo většinu Američanů. Zažili totiž vinou té zlořečené inflace pokles kupní síly a někomu za to chtěli dát vinu. Ideálním terčem byl zprvu prezident Biden, poté jeho viceprezidentka Kamala Harrisová.

Jen využil téma

Z přehledu Trumpova inflačního tažení vyplývá, že neměl žádný pevný plán, dokázal však využít příležitost. Na druhé straně si tím ovšem omezil svůj populistický prostor, aspoň to německý ekonom Gunther Schnabl napsal v článku „Vítězství přinesla Trumpoví inflace“ pro deník Welt.

Čtěte také

Petr Fischer: Inflace křiklavých patriotů

Staronový prezident dnes nemůže úplně bezohledně omezovat zahraniční konkurenci a zvyšovat státní výdaje, aby tím neprobudil novou inflační vlnu a nepřišel tím o všechny své voliče.

Pro Čechy bude jistě zajímavé sledovat Ameriku, ovšem hned v příštím roce si sami vyzkouší, jestli inflace nerozhodne také jejich volby. Něco bude oproti Spojeným státům jinak, už jenom z toho důvodu, že zdejší volby proběhnou o rok později.

Také současný premiér Petr Fiala může být označen za viníka inflace, která za jeho vlády dosáhla 18 procent, a tedy také poklesu kupní síly obyvatel, může se však bránit tím, že se rozjela ještě za premiéra Andreje Babiše – koncem roku 2021 fakticky dosáhla osmi procent.

Fiala má navíc ještě šanci něco změnit, třeba stlačit dolů cenu v citlivých položkách, tedy energiích, a prohlásil se vítězem nad drahotou.

Bude Babiš stejný?

Zajímavější ovšem bude, jak téma inflace využije jeho hlavní soupeř, expremiér Babiš. Pokud by chtěl následovat Trumpa, musel by své voliče přesvědčit, že Fiala dopady inflace ještě prohloubil svou nešikovnou politikou, například aktivní podporou Ukrajiny nebo připuštěním vysokých cen energií. Vlastně není pochyb, že bude hrát právě takovou notu.

Petr Holub|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Sázkou na inflační kartu se ale dostane do stejných kleští jako jeho americký vzor. Během svého premiérství zvyšoval bez nejmenších skrupulí státní výdaje a jako Biden tím pomohl probudit inflaci.

Napříště si takové rozhazování nebude moci dovolit a vlastně by ho neměl ani slibovat v kampani, ve které bude pranýřovat takzvanou Fialovu drahotu. Ani on to nebude mít lehké.

Inflace může vyhrát volby, jen se musí umět šikovně využít.           

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy