Ve vztahu k Číně musí EU a USA táhnout za jeden provaz, říká sinolog. EU nebude následovat konfrontační kurz USA, míní Zahradil

Zahradil poukazuje na to, že Si Ťin-pching si vybral jednu silnou zemi západní Evropy, jednu k Číně vstřícnou zemi ve střední Evropě a jednu zemi, která o členství v EU teprve usiluje.

Čtěte také

Karel Barták: Čínský prezident se v Paříži dověděl, že si EU nenechá líbit diskriminační praktiky

„Všichni víme, že vztahy jednotlivých evropských států vůči Číně jsou velmi diverzifikované. V Evropě máte státy vstřícné k Číně, méně vstřícné anebo zcela nevstřícné. S tímto půdorysem je zapotřebí počítat a Číňané s ním určitě pracují,“ naznačuje.

Podle Hály Si Ťin-pching Evropě při své cestě mnoho nenabídl. Připomíná, že jeho prohlášení byla velmi vágní a komunikace o otázkách, které nejvíce trápí Evropu, minimální.

„To hlavní, o čem s ním představitelé EU s výjimkou Maďarska chtěli hovořit, což je stávající nadprodukce a vysoce subvencovaný čínský vývoz do Evropy, Si Ťin-pching odmítl uznat jako nějaký reálný problém,“ poukazuje.

Podle Zahradila nelze vyloučit, že Evropská unie zavede cla na čínský dovoz, například na ocel nebo elektromobily. Ani v takovém případě by to ale nenazýval obchodní válkou. Přestože Peking v případě uvalení cel už pohrozil odvetnými opatřeními.

Čtěte také

Adam Černý: Macron a Scholz nemají stejné čínské noty

„Neznamená to, že jednotlivé evropské státy přestanou s Čínou úplně obchodovat nebo hledat přístup na čínský trh. Navíc Čína si velmi šikovně našla cestu na trhy globálního Jihu, tedy zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Takže si vytvořila jakousi záložní variantu pro případ, že by jí evropský nebo americký trh zůstal do určité míry uzavřen. Je to spíš psychologická hra a neřekl bych, že Evropa úplně tahá za delší konec provazu,“ konstatuje europoslanec.

Hála podotýká, že postoje EU k Číně se v poslední době změnily. Za pět let, od poslední návštěvy Si Ťin-pchinga, se zřetelně posunuly směrem k větší asertivitě.

„Nálada v Evropě se mění, přístup je teď daleko ostřejší. Ale samozřejmě hlavní problém Evropy spočívá v tom, že její zahraniční politika včetně ekonomické politiky je roztříštěná. Je to přece jenom svazek mnoha národních států,“ dodává.

Modus vivendi

Podle Zahradila v Evropě doposud nepřevažuje pohled na Čínu, jaký mají Spojené státy, které ji logicky považují za svého největšího geopolitického rivala. Evropa proto nepůjde vůči Číně ostrou konfrontační cestou jako USA. Do budoucna se podle europoslance dá v této souvislosti očekávat i velmi ostrá debata mezi EU a Spojenými státy.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Proč jede Si Ťin-pching do Evropy

„Protože skutečně řada amerických politiků předpokládá, že EU by automaticky měla následovat ostrý konfrontační tón, který americká politika v posledních letech vůči Číně nastolila. Já jsem přesvědčen, že celá řada evropských politiků to takto ostře nevidí. A koneckonců velké evropské země, jako je Německo nebo Francie, stále hledají k Číně nějakou vstřícnější rétoriku. Čili nedá se předpokládat, že by EU i v budoucnu následovala ten konfrontační americký kurz,“ opakuje.

Hála je přesvědčen, že pokud chce Evropa prosadit své zájmy vůči Čínské lidové republice, není pro ni jiná cesta než užší spolupráce se Spojenými státy. „Což se také v podstatě v posledních letech děje,“ dodává sinolog.

V novém systému uspořádání vztahů s Čínou budou podle Zahradila muset Evropa i USA přistoupit na něco, jako je rozdělení sfér vlivu, jako tomu bylo za studené války.

Čtěte také

Libor Dvořák: Strategická dvojakost Číny

„Nějaký modus vivendi, nebo řekněme vzájemné zadržování, s tím ale, že obchod, ekonomika, investice tady budou určitě daleko živější, než byly mezi dvěma znepřátelenými bloky před rokem 89. Právě proto, že Čína je prostě hluboce zaintegrována v globálním ekonomickém systému,“ konstatuje europoslanec za ODS.

Hála připomíná, že Čína velmi razantně vstoupila do světového obchodního systému v roce 2001, kdy se stala členem Světové obchodní organizace. Její pravidla ale podle něj dlouhodobě nedodržuje.

„Vymohla si řadu výjimek, které měly být postupně ukončeny. Řada z nich ale trvá do dneška. A hlavně řada postojů, které Čína zaujímá, se neslučuje se základními principy Světové obchodní organizace. Což vede k tomu, že organizace přestává být funkční a přestává být funkční i systém volného obchodu, jak se ustavil jednak po konci druhé světové války a potom po konci studené války. To je podstatou současné krize,“ míní sinolog.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.