Karel Barták: Čínský prezident se v Paříži dověděl, že si EU nenechá líbit diskriminační praktiky
Před pěti lety hostil francouzský prezident Emmanuel Macron svého čínského protějška Si Ťin-pchinga na zámku ve Versailles s okázalou pompou. Od té doby vztahy výrazně ochladly. V Elysejském paláci se v pondělí odehrál podle všeho dialog hluchých, při kterém si obě strany říkaly, co chtěly, ale neodpovídaly si. Teprve budoucnost ukáže, jestli se slyšely, nebo ne.
Macron si přizval posilu v podobě předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, také aby ukázal, že s čínským pohlavárem mluví jaksi jménem celé Evropské unie.
Čtěte také
Pověděli mu, že nepřipustí, aby se Čína dál dopouštěla nekalých obchodních praktik, aby poškozovala evropské dovozce a zaplavovala evropský trh ocelí či elektrovozy za dumpingové ceny. Od usměvavého hosta se dověděli, že Čína nic takového nedělá, přeje si jen dobré partnerské vztahy s Evropou a také strategickou komunikaci.
Pro Evropany jsou tyto vztahy provazochodeckým cvičením. Čínu potřebují, protože si vybudovala světový kvazi monopol na řadu komponentů do špičkových technologických výrobků, bez kterých se evropský průmysl neobejde. Má tedy slušný vydírací potenciál, který se Evropa snaží neutralizovat diverzifikací svých dovozů, což není vždycky snadné.
Antidumpingová opatření
Významným zdrojem nedůvěry je jasná čínská podpora Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Západní protiruské sankce mají jen omezený účinek, protože evropské a americké dovozce nahradili ti čínští.
Nedodávají sice Rusku přímo zbraně, ale je jasné, že bez jejich čipů, polovodičů a dalších výrobků se ruské zbrojovky neobejdou. Přes Čínu také dovozci obcházejí západní protiruské sankce.
Čtěte také
Macron na Si Ťin-pchinga naléhal, aby využil svého vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina a přispěl tak k mírovému řešení konfliktu. Dostalo se mu odpovědi, že na tom Čína usilovně pracuje. Nedělejme si ale iluze – vždyť přece Moskvu a Peking nadále pojí to, čemu říkají „bezbřehé přátelství“.
Suma sumárum posloužila návštěva k tomu, aby si obě strany řekly své. Dialog pokračuje, což je už samo o sobě úspěchem. Exportně orientovaná Evropa si nemůže dovolit zcela ignorovat obrovský čínský trh, stejně jako nemůže zcela bránit masovým dovozům.
Musí proto, na rozdíl od Spojených států víc lavírovat. Čína navíc vydělává na její vnitřní nejednotě – Macron působí jako jestřáb ve srovnání s německým kancléřem Olafem Scholzem, kterému jde hlavně o zajištění odbytiště pro domácí podniky.
O mizerném stavu evropsko-čínských vztahů svědčí i to, jak si Si Ťin-pching svou evropskou cestu naplánoval. Po Francii se vydává do Srbska, a to, ejhle shoda okolností, zrovna na 25. výročí nešťastného amerického bombardování čínské ambasády v Bělehradě.
Potom se vypraví za Viktorem Orbánem, jediným opravdu upřímným přítelem. Vypadá to, že mu slíbí postavit v Maďarsku fabriku na laciná čínská elektroauta. Vnese tak rozkol přímo do řad EU, která tak případná antidumpingová opatření vlastně uplatní sama proti sobě.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
