Nejnovější špionážní kampaň Moskvy: Najímá v Evropě mladé lidi, aby se podíleli na ruských sabotážích

22letý ukrajinský uprchlík Maxim Leha měl málo peněz a zrovna skončil v práci za minimální mzdu, když se mu v Polsku naskytla nová příležitost k výdělku. Práce inzerovaná na začátku roku 2023 v aplikaci Telegram se nezdála být příliš náročná. Jednalo se o malování graffiti na ploty a dálniční podjezdy po sedmi dolarech za kus.

Čtěte také

Putin vsadil na vyvolání strachu. Vidí totiž, jak hladce jdou naše životy, říká český učitel bojující na Ukrajině

Když Leha na inzerát odpověděl, odepsal mu muž, který se představil jako Andrzej. Po několika dnech se ale ukázalo, že náplní práce by měla být instalace kamer podél železničních tratí, po kterých se přepravuje západní vojenská pomoc na Ukrajinu.

O několik týdnů později byl Leha s dalšími 15 lidmi zatčen v rámci největšího medializovaného špionážního případu v dějinách Polska. Ukázalo se, že Andrzej byl jen zástěrkou pro ruskou zpravodajskou službu, která od konce roku 2022 najímala lidi na špionážní a vyzvědačské práce. Koncem loňského roku byl Leha odsouzen k šestiletému trestu za špionáž a označen za vůdce zločinecké skupiny.

Není jasné, zda informace poskytnuté Lehou a dalšími rekruty vedly k ruským útokům na dodávky zbraní směřující na Ukrajinu. Podle západních představitelů ale Rusko dokáže úspěšně kombinovat kamerové záznamy se sofistikovanějšími metodami, jako je satelitní sledování. Je tak schopné vystopovat dodávky techniky a munice z Polska a dalších zemí do tajných skladů na Ukrajině, na které pak útočí bezpilotními letouny a řízenými střelami.

Nejnovější špionážní kampaň Moskvy

„Těmto laciným a zdánlivě neohrabaným snahám se nelze vysmívat,“ uvedl pro americký list jeden vysoce postavený představitel západní vojenské rozvědky. „Jsou součástí rozsáhlého arzenálu zpravodajských nástrojů, které Rusku pomohly zničit klíčový vojenský materiál s minimálními náklady,“ dodává nejmenovaný zpravodajec.

Čtěte také

Ekonom Belousov novým ministrem obrany? Putin očividně počítá s velmi dlouhou válkou, hodnotí výměnu publicista Fištejn

Případ polské špionážní skupiny odhaluje opětovnou snahu Moskvy posílit své špionážní kapacity v Evropě v době, kdy se Kreml dostává do dlouhodobé konfrontace se Západem. Část ruské špionážní sítě byla zasažena po vyhoštění více než 600 ruských diplomatů v důsledku invaze na Ukrajinu. Spojené království uvedlo, že dvě třetiny z nich byli pravděpodobně špioni.

Rusko v současnosti využívá chatovací platformy, jako je Telegram, k náboru mladých lidí na okraji společnosti, často přistěhovalců a převážně mužů, k provádění jednoduchých, ale škodlivých špionážních a sabotážních operací.

Britská policie v dubnu zatkla pět mužů, kteří zapálili sklad spjatý s Ukrajinou a pomohli Rusku identifikovat další možné cíle sabotáží. Ještě loni byli zatčeni bulharští špioni, kteří údajně sledovali britská vojenská zařízení. A před několika týdny zatkly úřady v Německu dva německo-ruské státní příslušníky obviněné z předávání fotografií a videí vojenské infrastruktury.

Čtěte také

Poradce ukrajinského prezidenta Podoljak: Jednání o míru už není možné. Nejde o Ukrajinu a Rusko, ale o budoucnost nás všech

Podle listu Wall Street Journal západní představitelé podezírají Rusko z poškození podmořských internetových kabelů a plynovodů, z útoků na železnice a z přípravy útoků na vojenské objekty. Kreml popřel, že by stál za těmito incidenty.

Polský případ ale nabízí jedinečný vhled do nejnovější špionážní kampaně Moskvy. Leha řekl, že měl podezření, že je zapojen do práce ruských zpravodajských služeb. Má ale jen základní vzdělání a bohatý trestní rejstřík a peníze mu prý pomohly ignorovat výčitky svědomí, že zrazuje svou vlast.

Na otázku, zda si vyčítá, že pracoval pro Rusy, Leha chvíli mlčel a pak řekl: „Cítím se velmi špatně kvůli tomu, co jsem udělal. (…) Ale není podle mě fér, že mě vykreslili jako hlavu celé operace. Myslím, že potřebovali obětního beránka,“ uzavírá výpovědí muže odsouzeného za špionáž americký deník Wall Street Journal.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravila Alžběta Jurčová.