I do Afghánistánu jsme nasypali mnohem víc peněz, než teď potřebuje Ukrajina, míní velvyslanec při NATO Landovský

Čtěte také

Doufám, že vojáci NATO na Ukrajinu nakonec pojedou. Říct „ne“ byla zásadní chyba, domnívá se historik Rychlík

„Je jasné, že Spojené státy budou své evropské angažmá snižovat, protože to avizují už dlouhodobě. Evropští spojenci prostě budou muset přidat, ale není to odchod USA z NATO,“ uklidňuje.

„Každý, kdo chce brát svou bezpečnost vážně, musí i sám něco dělat pro vlastní bezpečnost a obranu. A pak, když už jste v této komfortní pozici, s tím můžete přispět i k bezpečnosti společné. A Evropa si užívala 75 let amerického deštníku,“ říká Landovský, jehož diplomatická mise při NATO letos končí.

Budíček pro Evropu

„Nikdo z nás si nedovede představit úplný exit USA – on ani není na stole, navíc ani není právně možný. Ve Spojených státech by muselo dojít k legislativním změnám – navíc je Amerika i depozitářem Severoatlantické smlouvy," poznamenává.

Čtěte také

Pokud Trump vyhraje, může začít couvat z lití peněz do NATO. Nebo bude chtít odejít úplně, uvažuje politický geograf Kofroň

„Debatovat o něčem, co nemůžeme až tak ovlivnit, myslím tím výsledky voleb ve Spojených státech, asi nemá úplně smysl. To neznamená, že se to na nemáme připravovat.“

Podle Landovského ale Trumpova kritika zemí NATO, včetně invaze Vladimira Putina na Ukrajinu, způsobuje, že se Evropa včetně Velké Británie a Turecka postupně dostávají do lepší formy.

„Problém je v tom, že se Spojené státy mezitím dostaly do formy ještě lepší, takže poměr mezi evropským příspěvkem a příspěvkem USA ke společné obraně, zůstal od roku 2014 vlastně stejný.“

Svět se mění a my s ním

Diplomat zároveň prozrazuje, že diskuze o tom, jak bude Amerika vypadat po listopadových volbách, je teď hlavní náplň všech diplomatických večeří. „Buď touto debatou začínáme, nebo jí končíme - tedy tím, co se stane, když bude Trump zvolený,“ přibližuje Landovský.

Demokratické země nakonec vždy dokázaly nepřítele uzbrojit. Jen adaptace společnosti i průmyslu trvá déle než v autoritářském režimu.
Jakub Landovský

„Svou roli hraje i čas. Teď je například nesmírně důležitá muniční iniciativa, kterou dělá Česká republika. A aby ta debata mohla probíhat v klidu, je potřeba dodávat na Ukrajinu munici – přestože to je jen krátkodobé řešení.“

„Bez budování schopností – a to Evropa ví už delší dobu, bez nápravy financí – je zbytečné se zaobírat tím, jak bude vypadat svět za rok. My ve své podstatě víme, co máme dělat. Otázka je, jak Spojené státy na tu navyšující se snahu ostatních podílet se na společné obraně a odstrašení, zareagují,“ zamýšlí se Landovský.

„Myslím, že svět se celkově dostává do období skutečné transformace, přijde nějaký nový svět, a jsme u toho teď všichni, takže bychom měli dělat i pro sebe i pro svoje spojence maximum možného,“ dodává diplomat.

Čtěte také

Jiří Leschtina: Hodí Trump Evropu přes palubu?

Landovský by prý také byl rád, kdyby se Západ rychleji probouzel a začal rychleji vyrábět tolik potřebné zbraně a hlavně munici pro Ukrajince.

„V každém konfliktu koalice demokratických zemí nakonec dokázala nepřítele uzbrojit. Jen adaptace celé společnosti i průmyslu trvá déle než v nějakém autoritářském režimu.“

„Také si myslím, že nakonec to základní rozdělení a to, že Ukrajina od nás dostává materiální pomoc včetně vyspělých zbraní, bude fungovat. Je potřeba si uvědomit, že do Afghánistánu jsme nasypali mnohem více peněz, než teď potřebuje Ukrajina,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu. Dozvíte se i to, co si myslí o směru, kam se vydalo Slovensko.