Hrozba útoku Ruska na NATO je reálná, míní exdiplomat Votápek. Připravujme se, ale nestrašme, oponuje europoslanec Kovařík
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka, stejně jako třeba německý ministr obrany Boris Pistorius varují, že není možné spoléhat na to, že Rusko nezaútočí na některou ze zemí Aliance. Je varování před válkou s Ruskem na místě, nebo jde o zbytečné strašení?
„Ze strany Ruska existuje reálná hrozba, ale na druhou stranu hovořit o tom, že jsme v tuto chvíli v nějaké reálné situaci útoku Ruska na nějakou evropskou zemi, člena Severoatlantické aliance, mi přijde poněkud přehnané,“ říká europoslanec za hnutí ANO Ondřej Kovařík.
Evropa by si podle něj měla vzít ponaučení z probíhající války na Ukrajině. „Měli bychom pokračovat ve vytrvalé podpoře Ukrajiny, ale také nepodceňovat obranyschopnost zemí Evropské unie, kde vidíme, že máme značné rezervy,“ konstatuje.
Čtěte také
Podle analytika a bývalého diplomata Vladimíra Votápky je ale celá situace závažnější. „Politické elity si to dosud neuvědomují dostatečně. To, co teď řekl pan poslanec, je klasický příklad toho, jak lze sice říkat správná slova, ale vést diskusi do slepé uličky,“ oponuje.
Pouhá pomoc Ukrajině jako východisko podle něj nestačí. „Měli bychom být naprosto pregnantní. Rusko ohrožuje světový mír i mezinárodní řád. Pokud se Evropa neprobudí a nezačne se na potenciální a samozřejmě nežádoucí válku připravovat, tak její pravděpodobnost vypuknutí jenom zvyšujeme,“ předpokládá Votápek.
Podle Kovaříka jsou si evropské státy rizika vědomy a zahájily různá jednání ve snaze současnou situaci napravit a na případný konflikt se připravit.
„Členské státy Severoatlantické aliance si uvědomily některé zásadní nedostatky, které mají z hlediska své vlastní obranyschopnosti,“ zastává se Kovařík. „Nemyslím si, že debaty, které aktuálně probíhají i na půdě EU, by ukazovaly na to, že sedíme v pohodlí svého obýváku se založenýma rukama a neděláme vůbec nic.“
Čtěte také
Podpora zbrojního průmyslu a armády je ale podle Votápka příliš pomalá. Pokud by ke konfliktu došlo, Evropa na něj připravená nebude.
„Dnes je situace o trochu lepší než před deseti lety, ale je to stále nedostatečné,“ kritizuje Votápek. „To, co celá Evropa vyrobí v rámci dělostřelecké munice, se na Ukrajině vystřílí během pár týdnů. Pokud by měla vypuknout konvenční válka mezi Evropou a Ruskem, tak bude spotřeba munice ještě mnohem větší.“
Tím pádem Evropa ztratí svoji výhodu silnější ekonomiky, protože nebude stačit zbrojit stejnou rychlostí, jakou zbrojí Rusko adaptované na válečný průmysl.
Politický konsenzus
Jedním ze scénářů, který by představoval výrazné zhoršení aktuální bezpečnostní situace, je prohra Ukrajiny.
„Rusko anektuje Ukrajinu a udělá z ní protektorát, jako má Bělorusko. V tom okamžiku se válečný potenciál celého Ruska dramaticky zvýší,“ spekuluje Votápek. „Potenciálně bude mít o stovky tisíc vojáků více a navíc bude mít armádu, která prošla velkou konvenční válkou. Naši vojáci proti nim budou jako skautíci proti ostříleným vojákům.“
Čtěte také
Z toho důvodu by se přikláněl k obnovení povinné základní vojenské služby a rozšíření aktivních záloh spolu s posílením zbrojního průmyslu a navýšením jeho kapacit.
„Obranný průmysl dlouho patřil mezi ty, které byly v Evropě utlumovány z důvodu negativních dopadů na životní prostředí nebo negativního vnímání ze strany veřejnosti,“ připomíná Kovařík. „To je potřeba změnit, protože i v legislativě dnes platí celá řada omezení, která do obranného průmyslu vnáší překážky.“
Zároveň dodává, že Česko patří mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu, a tím se jeho zbrojní výroba přirozeně zvyšuje.
Do debat kromě diplomatických jednání a zbrojních plánů vstupuje ještě další výrazný faktor a tím je politický konsenzus. Ten je nutný i pro zavedení povinné vojenské služby.
Čtěte také
„Aktivní zálohy se budují a jsou součástí koncepce výstavby ozbrojených sil. Širší debata je o tom, jakým způsobem zapojit veřejnost. A to vyžaduje politický konsensus,“ podotýká Kovařík. „Není možné vystoupit s tím, že budeme zavádět vojenskou službu ve chvíli, kdy nevíme, co s těmi lidmi bude, čím je vyzbrojíme, na co je budeme cvičit apod.“
Právě dlouhá politická jednání zdržují pomoc Ukrajině a podle Votápka by mohla ochromit i diskuse o budoucnosti bezpečnostní situace v Evropě.
„Obávám se, že nedostatek politické vůle je na stole a že nás bude brzdit i nadále. Ale úplně ze všeho nejvíc se obávám, že politici budou říkat správné věci, ale ve skutečnosti nebudou dělat dost pro to, aby se naše obrana skutečně posílila,“ uzavírá.
Více podrobností o riziku války s Ruskem a diskusích o evropské bezpečnostní situaci si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Jan Bumba.
Související
-
Karel Barták: EU má potíž s plněním svých slibů vůči Ukrajině
Evropská unie pochybuje, že se jí podaří naplnit slavnostní slib z letošního března a během jednoho roku dodat Ukrajině milion dělostřeleckých nábojů.
-
Bezpečnostní analytik Pojar: Ještě nejsme obranyschopní, ale ušli jsme pořádný kus cesty
„Některé země začnou brzy šlapat na brzdu. Ale Green Deal je kolos, který bude velmi těžké pozastavit,“ říká Tomáš Pojar.
-
Mičánek: Válku nerozhodnou technologie, ale množství. Náš válečný průmysl ale neběží na plné obrátky
„Konflikt je ve fázi, kdy je to o lidech, o množství, o schopnosti armád udržovat to, co tam dnes je, i logistice v zápolí. A v tom má výhodu Rusko,“ upozorňuje generál.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka