Moskva při jednáních vždy hovoří o obchodu. Trump totiž na byznys slyší, myslí si rusista Svoboda
Přípravy na summit Trump-Putin na Aljašce vrcholí. Prezidenti spolu chtějí, za zatím neujasněné přítomnosti Volodymyra Zelenského, diskutovat o válce na Ukrajině a možném příměří. „Udělali to opět velmi šikovně. Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.
Kličkování mezi sankcemi podle Svobody Kreml ustál i kvůli obchodním slibům, které Washingtonu čas od času dává. „Vždy, když hrozí malér, objeví se postava Kirilla Dmitrieva, který začne nabízet Američanům různé byznysové výhody, skvělé obchody, těžení nerostných surovin a já nevím co ještě,“ vyjmenovává.
Čtěte také
„Na to Donald Trump slyší. I to, že si Rusové podle všeho vyžádali Steva Witkoffa ukazuje, že chtějí ,jet byznysovou‘ rovinu,“ myslí si politolog.
Dodává ale, že tento přístup má hlavně za cíl oddálit jakékoliv „bouchnutí do stolu“ ze strany Bílého domu.
A zdržovací taktika zatím z jeho pohledu vychází: „Vždy řeknou: ‚Sejdeme se, ale budou se muset doladit technické detaily‘, bude to první schůzka a pak se budou dolaďovat věci, jako kdo bude hlídat linii příměří ,nebo jak se vůbec vytyčí,“ uvažuje.
Čtěte také
Sankce by přitom mohly mít na válku významný efekt. „Dopad sankcí bych odhadoval tak na tři biliony rublů. Ale je tu základní problém, a to, že z 10,8 bilionů – tedy z odhadu příjmů –, realizují Rusové část na trzích, které jsou imunní vůči sankcím, protože na ně kašlou,“ říká rusista.
Ačkoliv Putin na základě územních zisků z ukrajinské invaze „anektoval“ několik ukrajinských oblastí, jeho hlavní cíle vidí Svoboda jinde. „Chtěl víc a bude chtít víc.“ Současný pomalý postup jeho jednotek pak nemusí nutně představovat problém, dokud Ukrajina nedostane další vojenskou pomoc.
Válka proti všem
Mítink s americkým prezidentem se Putinovi hodí i pro domácí publikum, soudí Svoboda. „Posílá vzkaz: ‚Podívejte se, já jsem světový lídr, jeden ze dvou nejdůležitějších vůdců světa‘,“ říká politolog Svoboda.
Čtěte také
„Ukazuje tím na to, že donutil Západ jednat. Kreml neustále opakuje, že to není válka proti Ukrajině, ale proti Západu. ,Západ se nás snaží obklíčit, snaží se nás zničit.‘ V jakékoliv fázi by to mohli i ukončit s tím, že se ubránili útoku ze Západu,“ popisuje rusista z Univerzity Karlovy.
Tvorbu narativů obecně vidí jako mocný nástroj vnitřní kontroly Moskvy. „Nepodceňoval bych ruskou propagandu, oni jsou schopni vysvětlit opravdu všechno. Ruská společnost se asi týden před invazí většinově vyslovovala proti válce s Ukrajinou. Po asi měsíci byli všichni nadšeně pro,“ poukazuje Svoboda.
Čtěte také
A některé zprávy, třeba z mírového summitu, dokáže Rusko kontrolovat i směrem ven. „Jakékoli informace, které dostáváme, jsou z velké části takové, které chtějí, abychom dostali. Čili je strašně těžké se v tom vyznat,“ říká.
„Sergej Lavrov snad neřekl jediný pravdivý výrok za celou dobu své kariéry. On nebo Vladimir Putin vám neříkají, co je pravda, ale to, co chtějí, abyste slyšeli a abyste si mysleli,“ varuje politolog.
Zničily by možné sankce uvalené Washingtonem Rusko? A existuje naděje, že tamní lidé vyjdou do ulic a budou od vlády požadovat více občanské svobody? Odpovídá Karel Svoboda, rusista a politolog z Karlovy univerzity. Moderuje Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
