Některé státy mohou být krátkodobě „černými pasažéry“ NATO. Tak ale ztrácí celkovou důvěryhodnost, říká o Maďarsku analytik Petříček
Podpora Ukrajiny ve válce s ruskou agresí ze strany NATO i Evropské unie je silná, ne však jednotná. O možných příčinách a řešeních odlišných postojů na věc hovoří host Osobnosti Plus Tomáš Petříček, bývalý ministr zahraničí a nyní analytik Ústavu mezinárodních vztahů Praha.
„Důvody, proč Maďarsko neposkytuje tolik podpory Ukrajině, nejsou nutně úlitbou Ruské federaci, ale jsou často mnohem prozaičtější,“ naznačuje bývalý politik.
Podle něho je členský závazek států sdružených v NATO o podpoře Ukrajiny jasný. „A protože aliance funguje na základě konsensu, tak nakonec s tímto postojem k okupované zemi souhlasilo i Maďarsko.“
„To, že v praxi nedodává samo vojenské vybavení ještě nic nemění na tom, že politicky tuto pozici podporuje nebo aspoň minimálně s ní souhlasí,“ dodává Petříček.
Je samozřejmě možné se bavit, na kolik chceme se státy typu Maďarska partnersky spolupracovat v rámci aliance, uznává analytik. „Ale nezaznamenal jsem ani z úst české vlády nějaké kritičtější vyjádření na adresu maďarské vády za tuto politiku.“
„Nepoměr podpory Ukrajiny ze strany evropských států a USA jen vyjadřuje fakt, že Evropa de facto využívala bezpečnostní garance, kterou dávala americká přítomnost v Evropě.“
Tomáš Petříček
Je tak prý na zvážení, zda bychom neměli chápat současnou situaci jako závazek do budoucna. „Evropa se bude muset lépe postarat o to, aby v našem okolí bylo bezpečno a také to bude něco stát.“
Válka na Ukrajině urychlila navyšování prostředků, které jednotlivé státy na svou obranu vydávají. „Do té doby jsme žili v době relativního míru, teď si ale uvědomujeme, že bezpečnost v Evropě je stále křehká a naše bezpečnost závisí na naší schopnosti se bránit a také schopnostech stabilizovat naše okolí.“
„Některé státy mohou být krátkodobě černým pasažérem v NATO, ale to se vrátí v tom, jak na ně ostatní státy nahlíží a jak ochotné budou věřit jejich slibům.“
Čtěte také
Důvěryhodnost v zahraniční politice je velmi zásadní, připomíná analytik. „Pokud se dopouštíte ekvilibristiky, jakou dělá Orbán, ale i řada dalších, například Turecko, tak důvěra v takový stát klesá a promítá se to i do dalších oblastí než jen té bezpečnostní.“
Přesto ale není naším zájmem přerušit partnerství s těmito státy. „Jsou to problematičtí partneři, musíme se s nimi naučit žít, možná trochu pochopit jejich pozice, ale to také neznamená, že bychom měli před jejich chováním zavírat oči.“
„Jako celek NATO neselhává. Dodává potřebnou materiální i finanční podporu a posunul se i pohled na budoucnost Ukrajiny. Jsem přesvědčen, že po roce a půl války je její evropská i alianční perspektiva míněna skutečně vážně,“ shrnuje bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Související
-
Orbánova šála s mapou Velkého Maďarska je součást jeho nacionalistických šaškáren, píše Bloomberg
Podobné mapy se objevují všude, kam Orbán vkročí; jednu má na zdi své kanceláře i mluvčí jeho vlády. Znázorňují země koruny Království Uherského až do Trianonské smlouvy.
-
Orbán dostal poprvé nůž na krk. Odchod z EU ani konec maďarské ságy ale nečekám, říká analytička
Problémy Maďarska s porušováním principů právního státu vygradovaly. Premiér Orbán si to uvědomuje a snaží se, aby jeho země nepřišla o přístup k unijním penězům.
-
Vladimíra Dvořáková: Válka na Ukrajině jako bratrovražedný boj Slovanů? Tak to vidí jedině Orbán
Cesty Polska a Maďarska se rozcházejí. Země, které dosud spojovala kritika Evropské unie, nyní dělí rozdílné postoje vůči válce na Ukrajině. Co to bude znamenat pro V4?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka