Pokud Trump vyhraje, může začít couvat z lití peněz do NATO. Nebo bude chtít odejít úplně, uvažuje politický geograf Kofroň
Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump vyvolal svým nedávným výrokem o zemích NATO bouři nevole. Tvrdil, že pokud země NATO nebudou dávat dost na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy jim na pomoc nepřijdou. „Trump už několikrát říkal i to, že nepovažuje setrvávání USA v NATO za úplně výhodné pro Spojené státy. Nebo že by řekl Rusům, ať si těmi, co neplní, dělají, co chtějí,“ vypočítává politický geograf Jan Kofroň.
A v Osobnosti Plus geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pokračuje: „Toto jsou věci, které bychom měli brát opravdu vážně.“
Čtěte také
„Chci upozornit i na to, že už po roce 2014, po ruském záboru Krymu, většina států NATO na hranicích s Ruskem začala své obranné výdaje rychle zvedat – a pokud ještě neměli ta dvě procenta HDP, velmi rychle se k nim dopracovali.“
„To proběhlo ale předtím, než se v roce 2017 stal Donald Trump prezidentem. Teď už v zásadě platí, že všechny státy, které sousedí s Ruskem, už své závazky plní.“
„Proto, když to Trump teď zas říká, jednoho napadá, jestli to není nějaká kouřová clona pro to, aby se později svého závazku zcela zřekl,“ uvažuje politický geograf.
„Teď už máme i statistický výzkum, který udělal americký plukovník Jordan Becker, který se snažil měřit, jestli to jakési zostouzení ne úplně aktivních aliančních partnerů ze strany amerických prezidentů vede k tomu, že tyto země pak opravdu dávají víc peněz na obranu. A ono to k tomu nevede, tento způsob zjevně nefunguje.“
Čtěte také
„Pokud něco vedlo k tomu, že evropské státy začaly zvyšovat výdaje na obranu, byl to ruský útok na Ukrajinu a uvědomění si, že je to bezpečnostní problém,“ doplňuje Kofroň.
Rozhodně tak nechce Trumpovi vyčítat kritiku členských států NATO, protože je částečně oprávněná. „Ale neříkejme, že NATO začalo zvedat výdaje kvůli tomu, co řekl Trump,“ zdůrazňuje.
Jak ale rozumět větě, ať si s námi Rusko dělá, co chce? Nemělo by být v zájmu jakéhokoli amerického prezidenta, aby Západ posiloval, ne oslaboval?
„Pokud jde o to, co je pro Ameriku výhodné – my tady zas máme tendenci si říkat, co je a není pro Ameriku výhodnější než zůstat v Evropě a garantovat nám naši bezpečnost, což je trochu problematické,“ odpovídá.
Čtěte také
„Protože i Spojené státy mají výdaje – ,lidské‘ a samozřejmě finanční – spojené s nějakou svou garancí bezpečnosti NATO v Evropě. A je velkou otázkou, jestli jsou tyto náklady převáženy výhodami. Buďme upřímní: USA v souboji s Čínou prostě moc nepomůžeme, natož my jako Česko.“
„K tomu existují akademické argumenty, podle kterých by pro USA byla výhodnější víc izolacionistická politika. Protože v Evropě neexistuje žádný potenciální hegemon: hlavní mocnosti jako Francie, Německo, Rusko, Itálie, Velká Británie jsou zhruba stejně silné, takže nehrozí, že by tento region – na rozdíl od jihovýchodní Asie – ovládl jeden extrémně silný stát, který by pak představoval velký problém pro samotné Američany.“
„Takže z pohledu těchto akademiků jim dává smysl odejít z Evropy, nechat nás žít klidně třeba i v konfliktním stavu a soustředit se na jihovýchodní Asii,“ shrnuje.
Trump bude z NATO couvat
Trump pak podle politického geografa zjevně nevěří myšlence, podle které je „výhrou“ pro Západ jakákoli demokratická země na světě, která poté posiluje i všechny ostatní. „On nevěří ani tomu, že demokracie spolu neválčí, nebo dokonce že tyto země spolupracují. Jemu tak nějaká jejich podpora asi moc nedává smysl.“
Čtěte také
„Trump reprezentuje výraznou změnu americké politiky a ústup z globálně liberálních pozic, jde u něj o příklon k o něco víc izolacionistické politice, zejména ve vztahu k Evropě. A pro nás by to mohlo mít velmi nepříjemné bezpečnostní dopady.“
Kdyby se Trump stal prezidentem, tak by podle politického geografa mohlo dojít k tichému, možná mnohaletému couvání z lití peněz do Severoatlantické aliance a nakonec i z vlastního členství.
„Je to možné a rychlost by hodně závisela na tom, jestli by jeho Republikánská strana měla většinu v Kongresu, jestli by tam byla většina jeho podporovatelů, nebo ne. A záleželo by i na tom, kdo by byl v administrativě,“ vypočítává.
„Ale pokud by to pro Trumpa dopadlo ,volebně skvěle‘ a měl by silnou pozici, tak by to odcházení bylo rychlejší, ostřejší, než když kdyby dosáhl jen těsného vítězství,“ uzavírá.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus, ptá se Barbora Tachecí.
Související
-
Analytik: Kdyby Carlson Putina konfrontoval s vraždami na Ukrajině, nikdy by rozhovor neodvysílal
Dělat velký rozhovor s diktátorem během války na Ukrajině je podle bezpečnostního analytika zaměřeného na média a komunikační technologie Romana Mácy vlastně nesmysl.
-
Až skončí válka, bude líp? Bohužel ne, jde to proti fungování naší mysli i mozku, říká psycholog
Být ve stresu je přirozené. Necítit v životě negativní emoce je nemocnější, než je s plným vědomím cítit a pracovat s nimi, tvrdí klinický psycholog Miroslav Světlák.
-
Exdiplomat Žantovský: Americké volby jsou důležité, ale ani pak demokratický systém nezkolabuje
Bývalý diplomat Michael Žantovský tvrdí, že největším rizikem pro letošní rok až tak nejsou výsledky prezidentských voleb, víc problémů máme kolem sebe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
