Americké volby jsou důležité, ale ani pak demokratický systém nezkolabuje, ani se nezmění v autokracii, myslí si exdiplomat Žantovský

1. únor 2024

Bývalý diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský tvrdí, že největším rizikem pro letošní rok až tak nejsou výsledky prezidentských voleb, víc problémů máme kolem sebe. „Když se podíváme na svět a na geopolitická rizika z naší středoevropské perspektivy, tak než bychom došli k Američanům, mohlo by to trvat docela dlouho,“ říká v Osobnosti Plus.

„Protože bychom uviděli válku, která zuří pár set kilometrů od našich hranic. Viděli bychom konflikt na Blízkém východě, který se rozhořívá. Viděli bychom narušení námořní dopravy v Rudém moři, za kterým stojí Írán. Viděli bychom, co se děje ve východní Asii a stoupající agresivitu severokorejského režimu. A také Čínu jako přinejmenším geopolitické riziko,“ vyjmenovává.

Čtěte také

„Takže než bychom došli k listopadovým volbám ve Spojených státech, tak by asi někteří z nás řekli, že nejdřív se těch voleb musíme dožít,“ dodává Žantovský s nadsázkou.

Tím se rozhodně nesnaží tvrdit, že americká společnost není bez problémů, ani že ty problémy nejsou vážné a důležité.

„Protože polarizace, která stojí asi na prvním místě, je velmi znepokojivá a odráží se v dalších problémech politického procesu.“

Amerika má dost problémů i tak

„Na druhé straně – listopadové volby budou samozřejmě velmi podstatné, ale americká demokracie není politický systém, který se odvíjí od jediného bodu, kterým je vrchol vertikály a funkce prezidenta.“

Čtěte také

„Naopak její síla spočívá v tom, že je tak mnohovrstevnatá a různorodá – na geografickém základě, na základě jednotlivých amerických států, komunit, měst a jednotlivých skupin obyvatelstva – že alespoň v nejbližší době nehrozí nebezpečí, že by celý demokratický systém snad zkolaboval a změnil se v něco autokratického,“ uklidňuje.

Jako jeden z opravdu největších problémů Spojených států je i podle Žantovského problém s migrací na jižní hranici s Mexikem.

„Je to vážný problém, ale uvědomme si, že jde o problém externí, který přichází do Spojených států z vnějšku, a společnost i politický systém na něj reagují.“

Čtěte také

„To, že mají guvernéři a občané hraničních jižních států pocit, že veškerá rizika a náklady nesou oni, zatímco ,pánové ve Washingtonu‘ můžou zůstat v klidu, tak to není tak úplně nepodobné některým evropským reakcím na migrační problém, a to včetně těch našich.“

„Státy na jihu Evropy přece také říkají, že všecky náklady nesou oni a že by se někteří migranti měli přerozdělovat dál,“ připomíná.

„A je k tomu nutné dodat ještě jedno: ten problém je tak vážný, a to je taky typické pro americkou demokracii, že když to přestane být legrace, tak mají i politické strany tendence aspoň na chvíli zrušit polarizaci a snažit se domluvit na nějakém řešení. To se teď evidentně děje v americkém Senátu, kde se shodli na dohodě o migraci.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.