Každý sportovec na olympiádě by měl říct: Nepodporuji a odsuzuji ruskou agresi, představuje si bývalý diplomat Žantovský

„MOV doporučil, že pro to, aby se ruští a běloruští sportovci mohli účastnit kvalifikačních soutěží, musejí startovat jako jednotlivci pod neutrální vlajkou. Ale jen ti, kteří veřejně nepodporují Putinův režim a jeho agresi proti Ukrajině.“

„Podle našeho názoru nestačí, že tito sportovci režim pasivně nepodporují, ale chceme od nich jejich aktivní vyjádření,“ vysvětluje. A v pořadu Osobnost Plus pokračuje: „Toto prohlášení je formulováno zjednodušeně jako: nepodporuji, neschvaluji, odsuzuji agresi proti členskému státu OSN ze strany jiného státu. Není tam jmenováno Rusko, není jmenována žádná země.“

Čtěte také

Olympijský výbor se v kauze tenistky Pcheng Šuaj zachoval oportunisticky, míní sinoložka Lomová

„Teoreticky by toto prohlášení měli podepsat vlastně všichni sportovci, kteří se chtějí zúčastnit olympijských her a samozřejmě i to bude vyžadovat určitou známku jejich odvahy.“

„Já jsem část svého profesního života trávil s Věrou Čáslavskou – a ta měla tu odvahu se naprosto jednoznačně distancovat od invaze do Československa v srpnu 1968. A to přímo na stupních vítězů na OH v Mexiku. Pak ale ani neemigrovala, ale 20 let za to platila zákazem činnosti,“ vzpomíná.

„A vystoupit veřejně tváří v tvář jisté smrti nebo vězení, to určitě vyžaduje dávku odvahy,“ tvrdí Žantovský s tím, že vyjádřit nesouhlas s ruskou agresí může pro ruské a běloruské sportovce znamenat také problémy.

„Samozřejmě také nevíme, jestli to naše relativně přísné stanovisko projde na úrovni MOV,“ doplňuje. Mezi omezeními už je například zákaz účasti těch, kteří jsou smluvně vázáni k organizacím spojeným s ruskou armádou nebo s ruskými bezpečnostními složkami.

Čtěte také

Ruští sportovci na olympiádě znamenají tisíce mrtvých Ukrajinců, kritizuje Dominik Hašek

Kolik takových lidí je? „Mohu jen odhadovat, ale míň než 90 procent to nebude. Odhadem 70 procent ruských sportovců takto vázáno opravdu jde,“ odpovídá.

„Podstatný je princip: Kdyby se našel jediný sportovec, který bude mít tu odvahu, tak nejen, že by měl mít možnost se zúčastnit olympijských her, ale mělo by se mu hlavně tleskat.“

„Osobně se pak stavím proti stanovisku, které už jsme také ve veřejném prostoru zaznamenali, a to, že jen proto, že to jsou Rusové a Bělorusové, neměl by se z nich nikdy nikdo na olympiádně objevit. To už je ale princip kolektivní viny, který je problematický morálně,“ připomíná bývalý diplomat.

O porážku Ruska nejde

K samotné válce na Ukrajině má Žantovský jednoznačný názor: „Mě v první řadě nejde o poražení Ruska, protože poražené země, jak víme například z historie po první světové válce, jsou potenciálně velmi nebezpečné.“

„Důležitá je i otázka způsobu poražení. V případě Německa i Japonska se ukázalo, že je k tomu zapotřebí okupace, a to po několik dalších desítek let. Protože je třeba také trvat na důsledném potrestání viníků a tak dále.“

Čtěte také

Politicky Putin nemůže svou porážku přežít. Bohužel to neznamená, že nepřežije putinismus, varuje bývalý diplomat Žantovský

„Nikdo si ale nedokáže představit okupaci Ruska – a ani bych to moc nedoporučoval, protože jde o příliš velký kus země. Mně nejde tolik o porážku Ruska jako o vítězství Ukrajiny. A to se dá definovat poměrně snadno – je to obnova územní celistvosti, nezávislosti a samostatnosti v hranicích z roku 2014. To není žádná velká věda.“

Porážka Ruska tak, aby přestalo ohrožovat zbytek světa, pak podle bývalého diplomata není realistický cíl. „Také naše zkušenost s tím, čemu se říká vývoz demokracie, není jednoznačně pozitivní. Je to vidět na příkladu daleko menšího státu Irák.“

„Samozřejmě si přeji, aby v Rusku zvítězila demokracie, zvítězily vláda, zákon a lidská práva, ale tuto práci budou muset udělat z naprosté většiny Rusové sami,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu, ptá se Barbora Tachecí.