Musíme Trumpa přesvědčit, že spravedlivý mír je ten, který chce Ukrajina, zdůrazňuje diplomat
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl mezi prvními státníky, kteří gratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v prezidentských volbách. Zároveň ovšem v Kyjevě zavládla nervozita, jak to bude dál s americkou vojenskou podporou a s případnými jednáními o konci války. „Také Ukrajinci chtějí konec války za jediný den, ale vědí, že to nezáleží jen na nich. Důležité bude i to, jak bude Trump jednat s Ruskem,“ podotýká zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství David Stulík.
Prezident Zelenskyj po Trumpově zvolení prohlásil, že oceňuje jeho závazek prosazovat mír prostřednictvím síly. „Fakt, že byl dost možná prvním zahraničním státníkem, který s Trumpem telefonicky hovořil, hodně svědčí o tom, jak velký důraz ukrajinská strana klade na jejich kontakty,“ dodává.
Čtěte také
Oba prezidenti se z minulosti poměrně dobře znají a vyloučena prý není ani možnost, že z pohledu ukrajinské strany bude další vývoj pozitivní. Oba také deklarují, že chtějí spravedlivý mír – a bude na Ukrajincích, aby Trumpa přesvědčili o tom, že spravedlivý mír je ten, který chtějí právě oni.
Stulík připomíná, že to byl právě Trump, kdo Ukrajině začal dodávat smrtící zbraně, zatímco jiní váhali.
„Musíme Američanům vysvětlovat, že jejich vojenská pomoc je zásadní a výpadek by znamenal katastrofu nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu a v důsledku i pro Spojené státy,“ doplňuje zmocněnec s tím, že v krátkodobém horizontu Evropa nedokáže americké dodávky nahradit.
Nebezpečný precedens
Agentura Reuters zveřejnila texty dvou Trumpových poradců pro otázky bezpečnosti, kteří počítají se zmrazením frontových linií a zavedením demilitarizovaných zón. Podle Stulíka se podobné návrhy objevily už v minulosti, rozhodnutí o tom, zda jsou přijatelné, je ovšem na Ukrajincích. A pro ně je legitimizace ruské okupace dalších území nepřijatelná.
Čtěte také
„Důležitým faktorem je i to, zda by na něco takového přistoupilo Rusko. Ani příměří po roce 2014 a Minské dohody nevedly k trvalému míru a bylo to Rusko, kdo tento čas využil k posílení vlastní armády a kdo dál útočil,“ zdůrazňuje zmocněnec.
Pozastavuje se nad tím, že Západ více tlačí k ústupkům svého spojence než agresora, který vše způsobil a porušuje mezinárodní právo. Podobná rétorika mezi ukrajinskými politiky i občany vyvolává hořkost a pocit nespravedlnosti.
„S obnovením územní celistvosti Ukrajiny bychom měli počítat všichni, protože jinak sankcionujeme porušení mezinárodního práva. Což vytváří precedens pro další totalitní a autoritářské státy, aby se začaly chovat agresivně vůči svým sousedům. Proto nemůžeme akceptovat ruskou okupaci nezákonných území nejen na Ukrajině, ale i v Gruzii, nebo vytváření zamrzlých konfliktů, jako je tomu v Moldavsku,“ dodává Stulík.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Jan Fingerland: Blízký východ očekává Trumpa s obavami, nadějí i nejistotou
I kdyby chtěl, nemůže se žádný americký prezident vyhnout otázce Blízkého východu. Je tam příliš mnoho ropy, příliš mnoho zdrojů napětí a nejen to.
-
Za zvolení Trumpa zaplatí Ukrajinci, je fascinován Putinem. Evropa to ale zvládne, předpokládá Lucas
„Obávám se, že Rusové budou chtít na Ukrajině druhé vítězství. A my na tyto výzvy nejsme připraveni,“ varuje britský novinář Edward Lucas.
-
Libor Dvořák: Rusko si přálo Harrisovou, dostalo Trumpa
S velkým napětím sledovali americkou předvolební kampaň, průběh voleb a jejich výsledky také v Moskvě.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
