Největší slabinou Trumpovy zahraniční politiky je on sám. Ale má kolem sebe schopný tým, míní politický geograf Kofroň

„Stát má právo určovat, kdo na jeho území vstoupí, nebo nevstoupí,“ souhlasí Kofroň. „Na druhou stranu migranti, i ti nelegální, jsou poměrně výrazným zdrojem pracovní síly pro americkou ekonomiku, zejména v oblasti služeb,“ poukazuje na možnost hromadných deportací, o kterých mluví Donald Trump.

Čtěte také

Trump už nemluví o zdi proti migrantům. Spíš bude žadatele o azyl držet mimo USA, usuzuje odborník

Jejich masové vysidlování by proto mohlo pracovnímu trhu spíše ublížit. 

„Přestože do USA přišly miliony lidí, nedošlo k tomu, že by se výrazně zvýšila nezaměstnanost. Migranti, byť ilegální, jsou velmi rychle absorbováni americkým pracovním trhem,“ připomíná politický geograf.

Deportace by tedy sice mohly vést ke zvyšování platů, jak Trump slibuje. Zároveň by ale uvolnily velké množství lidí a způsobily nedostupnost pracovní síly.

America First

V americké předvolební kampani také rezonovalo téma zahraniční politiky. Zatímco demokratka a dosavadní viceprezidentka Kamala Harrisová slibovala udržení stávajícího kurzu, Trumpova vize je zaměřena úzce na americké zájmy, což u řady spojenců vyvolává obavy.

„To, že se USA stahují z některých regionů, zejména Evropy, není nic nového. Nedělal bych z toho velkou tragédii,“ hodnotí Kofroň.

Menší zájem Američanů o Evropu podle něj souvisí s demografickými změnami a přerušením dřívějších rodinných vazeb – dnešní Američané totiž mají předky mnohem častěji v jiných částech světa než v Evropě.

To ovšem neznamená, že by americký izolacionismus na Starý kontinent neměl vliv, pokračuje politický geograf.

Čtěte také

Evropu čeká velká nejistota. Trumpova dovozní cla by výrazně zasáhla i Česko, říká šéf zahraniční redakce

„Ten, koho to asi poškodí, bude Německo,“ odhaduje Kofroň. „Problém je, že česká ekonomika je na tu německou navázána, takže ani pro nás nejsou vyhlídky dobré.“

Naopak pozitivní vliv by Trumpovo znovuzvolení mohlo mít na Blízký východ nebo východoasijské státy.

„Větší americký důraz na jihovýchodní Asii bude prospěšný, protože pro Čínu bude mnohem těžší stát se regionálním hegemonem a bude mnohem snazší ji vyvažovat. To je pro tamní státy podstatné,“ předpokládá expert.

„Trump bude určitě mnohem víc proizraelštější. Stejně tak jeho postoj vůči Íránu bude o něco tvrdší, než by byl za Kamaly Harrisové.“

Bez americké intervence

Nejasná, i když hodně skloňovaná, je strategie znovuzvoleného prezidenta vůči Ukrajině. Je patrné, že není příliš nakloněn prezidentu Volodymyru Zelenskému, a jasně říká, že nevyhoví jeho žádosti o vstup do NATO. Naopak se nebrání vyjednávání s vůdcem Ruska Vladimirem Putinem.

„Z pohledu Ruska mohou některé Trumpovy výroky představovat podnět k tomu se domnívat, že případná budoucí invaze někam do východní Evropy by se mohla obejít bez americké intervence. A to je největší riziko, které nám z toho plyne,“ zdůrazňuje Korfoň.

Čtěte také

Libor Dvořák: Rusko si přálo Harrisovou, dostalo Trumpa

I když podrobnosti o uspořádání povolební situace ani o kompletním Trumpově týmu dosud neznáme, dá se celkově předpokládat, že americká zahraniční politika bude v následujících pěti letech izolacionistická, a to podle hesla America First.

Reálné důsledky se ale mohou lišit, protože Trumpovou největší slabinou je nekoherence. „Trump má tým lidí, kteří jsou poměrně jasně schopni formulovat vizi zahraniční politiky. Tou nejslabší stránkou je Donald Trump sám,“ uzavírá Jan Kofroň.

Změní se podpora Tchaiwanu? A jaké jsou evropské výdaje na obranu? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.