Agrese Ruska v Gruzii, na Krymu a v Donbasu je nepochybná. A tam NATO plány nemělo, říká Žantovský

„A jestli se rozhodne členem být, je to společné rozhodnutí její a Severoatlantické aliance,“ zdůrazňuje Žantovský, který dříve působil jako velvyslanec v USA, Velké Británii a Izraeli.

„Členství Ukrajiny v NATO ale nejbližších pěti deseti letech nikdo neplánoval. O to je dnešní situace absurdnější. A je také o to jasnější, že ji vyvolalo Rusko a Vladimir Putin. Je to uměle vyvolaná krize jednoznačně z ruské strany,“ dodává Žantovský.

Členství Ukrajiny v NATO ale nejbližších pěti deseti letech nikdo neplánoval. O to je dnešní situace absurdnější.
Michael Žantovský

Milan Šarapatka, tehdy nezařazený poslanec (archivní snímek)|foto:Fotobanka Profimedia, Fotobanka Profimedia

Šarapatka, který byl velvyslanec v jihovýchodní Asii a Alžírsku a do sněmovny byl v minulosti zvolen za hnutí Úsvit Tomia Okamury, souhlasí, že téma Ukrajiny v NATO je pro Rusko zástupný problém.

„Jedná se o přetahování mocností, kdo má větší ramena, kdo uplatní svůj vliv v tomto prostoru. Rusko zde bojuje o vliv, aby neztratilo kontakt s Evropou. USA zase chce Rusko od Evropy izolovat.“

Rusko bojuje o vliv, aby neztratilo kontakt s Evropou. USA zase chce Rusko od Evropy izolovat.
Milan Šarapatka

Není pochyb, že je v zájmu všech budovat evropskou bezpečnost na kooperativních principech, souhlasí Žantovský: „To ale neznamená, že můžeme za oběť této myšlence položit Ukrajinu. Agrese Ruska v Gruzii, na Krymu nebo v Donbaské oblasti je nepochybná, zde žádné alianční operace či plány neexistovaly.“

Ředitel Knihovny Václava Havla a bývalý diplomat Michael Žantovský|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

„Je jednou ze zásad mezinárodní politiky, že hranice státu nelze měnit násilím. To je princip, který Rusko porušilo. Setkalo se se sankcemi ze strany Západu. Rusko ale hrozí, že to bude porušovat i nadále. Tímto způsobem se společná bezpečnost vytvořit nedá,“ reaguje na výzvu německého kancléře Žantovský.

To, že se ruská vojska začala od ukrajinských hranic stahovat, může znamenat, že celý ukrajinský skandál byl jen blaf z americké strany.
Milan Šarapatka

Podle Šarapatky ale ani postoj samotného Západu není jednotný. „Odlišnou pozici mají USA a Velká Británie, jinou země, které cítí odpovědnost za osud Evropy jako Německo a Francie.“

V celé situaci nejde o ideologii, ale čistě reálpolitiku, věří Šarapatka. „Pokud se Rusko považuje za velmoc, tak si prostě nenechá k hranicím instalovat zbraně, které by ho mohly ohrozit. Nejde tedy o to, jestli NATO má, nebo nemá zájem ohrožovat Rusko, rozhodující je, že Rusko ohrožené cítí,“ věří Šarapatka.

Čtěte také

Radoslaw Sikorski: Varovali jsme Němce, že Nord Stream 2 může vést až k válce. Vývoj mi dává za pravdu

„To, že se ruská vojska začala opět od ukrajinských hranic stahovat, může znamenat, že celý ukrajinský skandál byl jen další blaf z americké strany – stejně jako zbraně hromadného ničení v Iráku. Rusko se snažilo ukázat svaly, ale nemělo na mysli skutečnou válku, proč by to také dělalo? Nevidím reálný zájem okupovat Ukrajinu,“ zpochybňuje Putinovy mocenské zájmy Milan Šarapatka.

Jeho názor považuje ředitel Knihovny Václava Havla za úsměvný. „Přesun 160 tisíc vojáků na ukrajinské hranice a do Běloruska, přesun velké části baltické flotily do Černého moře a nejmodernějších letounů ze zauralských základen, to má být americký blaf? Tomu se opravdu dá těžko rozumět,“ vyjadřuje svůj údiv nad Šarpatkovou intepretací ruské strategie Michael Žantovský.

Poslechněte si celou debatu, svých hostů se ptá Karolína Koubová.