Romancov: Přežití režimu je v Rusku důležitější než přežití země, respektive jejího obyvatelstva

„Putin je bytostně přesvědčen, že je ve válce se Západem. Lze se domnívat, že má pocit, že se ho Západ snaží zlikvidovat. Bojí se více o sebe než o Rusko, respektive přežití režimu je důležitější než přežití obyvatel země,“ domnívá se Romancov.

Čtěte také

Západ si neuvědomuje sílu „koalice zla“. Ruská agrese na Ukrajině bude trvat dlouho, soudí Kundra

V ruském mediálním prostoru se už objevily reakce na rozhodnutí Joea Bidena, že Ukrajina smí použít americké rakety dlouhého doletu proti cílům ve vnitrozemí evropského Ruska.

„Rusko si osobuje právo odpovědět stejným způsobem a dodávat své raketové systémy spřáteleným režimům. Četl jsem i výrok, že v okamžiku, kdy bude první americký nebo britský torpédoborec zasažený Ruskem dodanou raketou z Jemenu, Anglosasové přijdou k rozumu. S výhrůžkami se tedy nešetří,“ podotýká politický geograf.

„Otázkou zůstává, jestli ruské zbrojovky, které jedou naplno kvůli obrovské spotřebě zbraní na rusko-ukrajinské frontě, jsou vůbec schopny něco dodávat. Ovšem v okamžiku, kdy by boje na frontě utichly a Putinův režim byl v Rusku stále při síle, je vysoce pravděpodobné, že nastane čas pro ruskou pomstu.“

„Naše politické elity stále málo vnímají, že Rusko je přesvědčené, že na Ukrajině bojuje se Západem a je připravené zasahovat cíle i u nás. Co jiného jsou Vrbětice?“ ptá se publicista.

Ruský úspěch?

Vzhledem k míře kontroly nad veřejným prostorem a sdělovacími prostředky může vládnoucí ruský režim pokračovat v rétorice vlastního vítězného postupu.

„Na telegramovém účtu ruského opozičního deníku Novaja gazeta, který vychází v emigraci, jsem dnes četl, že v Rusku letos rekordně stouply prodeje. Předpokládejme, že i spotřeba tvrdého alkoholu. Putinův režim přitom už řadu let tvrdí, že spotřeba v Rusku naopak klesá,“ srovnává Romancov.

„Ruská centrální banka se snaží udržet ekonomiku ve ‚zdravém‘ stavu, a tak vyšponovala úrokové sazby. Na řadě míst v Rusku ale lidé začínají mít každodenní ekonomické problémy. Rusko přitom triumfálně hlásá, jak inflace drtí Západ. To všechno mohou být věci, s nimiž si režim najednou nezvládne poradit,“ soudí. 

Čtěte také

Libor Dvořák: Ruské výdaje na válku budou rekordní i příští rok, přesto se země nezhroutí

Právě v kontextu války si lze klást otázku, co Rusko může považovat za svůj zisk.

„Dnes je 999. den války. Rusko má sice pod svou kontrolou zhruba 20 procent rozlohy Ukrajiny, což není málo vzhledem k velikosti ukrajinského území. Toto území je ale totálně zničené. Rusko může deklarovat, že tímto buduje svůj bezpečnostní koridor, který nám ‚zlé‘ Spojené státy a NATO nechtěly přiznat. O žádný zisk ale nejde,“ uvádí politický geograf.

Za úspěch by bylo možné považovat i upevnění jakési protizápadní koalice, kterou spolu s Ruskem tvoří Írán a Čína.

„Je evidentní, že tyto státy spolu teď čím dál tím viditelnějším způsobem spolupracují. Ve vzduchu to ale visí už dávno. Všechny tři státy mají z různých důvodů a v různém časovém horizontu problém s dominancí USA ve světě,“ upozorňuje Romancov s odkazem k dění v závěru studené války nebo americkému vstupu do Iráku v roce 2003.

Může se spojenectví Ruska, Íránu a Číny stát vojenskou hrozbou? Má Rusko zájem na tom, aby se Írán dostal k jadernému arzenálu? A jak velké ukrajinské území by muselo Rusko získat, aby chápalo válku jako vyhranou? Poslechněte si celý pořad v úvodním audiu.