Kdyby NATO kdysi přijalo Rusko do svých řad, Putina to mohlo eliminovat, uvažuje komentátor Libor Dvořák

Čtěte také

Libor Dvořák: Bude obnovená pomoc Západu Ukrajině účinná?

„Tím to tehdy celé skončilo, protože Vladimir Putin žádal to samé, co dnes: Ukrajina bude neutrální stát, slíbí, že nebude usilovat o vstup do NATO a ponechá Rusům všechny územní zisky, kterých doposud dosáhli. A není divu, že na to Zelenskyj reagoval tím, že to nebude ani píď ukrajinské země,“ připomíná komentátor.

To podle něj ale bylo neopatrné. „Protože si tím také likviduje veškerý možný ústupový prostor. Ale vlastně teď nikdo ani nedokáže říct, jak to celé dopadne,“ dodává Dvořák v Osobnosti Plus.

Rozšiřování NATO?

Přestože už bylo mnohokrát vyvráceno, že není pravda, že by snad kdy Západ slíbil, že nebude hranice NATO rozšiřovat na Východ, Putin a další to stále opakují.

„Je fakt, že politici Západu se vždy ohrazují, že na to neexistuje žádná psaná smlouva, jiná věc je, že ještě Boris Jelcin snad nějaké podobné sliby dostal,“ tvrdí novinář a expert na Rusko a postsovětský prostor.

Čtěte také

Libor Dvořák: Ruská ekonomika se nehroutí

Britský politik a bývalý generální tajemník NATO (v letech 1997 až 1999) George Robertson podle komentátora naopak tvrdil, že o vstup do Aliance usilovalo samo Rusko.

„Robertson líčil, jak za ním Putin přišel s tím, jak to bude s jejich přijetím do NATO. Ten mu na to odpověděl, že si musí nejdřív podat přihlášku, pak se o tom bude dlouze rozhodovat a pak se uvidí. Putin na to měl tenkrát říct, že Rusové v žádné frontě stát nebudou – a podle toho to tak dnes všechno dopadá.“

„Mnohokrát mě ale napadla poněkud kacířská myšlenka, že by Aliance Rusko eliminovala tím, že by ho do svých řad doopravdy přijala. Možná, že by to vypadalo úplně jinak.“

„Putin totiž byl, a v mnoha ohledech stále je, ve vleku představy, že si Západ myslí, že s ním bude zacházet jako s onucí, stejně, jako to měl jeho předchůdce Boris Jelcin. To ale starý ,kágébák‘ nemůže připustit. A v mnoha ohledech je to jeho hnací motor dodnes.“

Vojenská porážka Ruska?

A když komentátor Dvořák dál přemýšlí, cituje slova rakouského šlechtice z 19. století, který tvrdil, že pokrok Evropy je možný jedině v případě vojenské porážky Ruska.

„K tomu vždy přidávám příklady poražených z 2. světové války: Němce a Japonce. To byly vyloženě militaristické národy, které byly vojensky poraženy na hlavu a pak málem násilím přinuceny k demokracii. Obávám se, že Rusku by to pomohlo také – zároveň si uvědomuji, jak velmi těžké je ho porazit,“ uvažuje s tím, že dnes je to země s jadernými zbraněmi. 

Čtěte také

Libor Dvořák: Když je Rusům nejhůř, zachraňuje je smích

Až někdy skončí válka na Ukrajině a Evropa zas začne žít normálně, co bude s Ruskem třeba za 20 let?

„Moc růžově to nevidím. Vzpomínám na společnou debatu, kde jsem byl s novinářkou Petrou Procházkovou, a když byla tázána na představitelný pokrok v Rusku, odpověděla, že by to musel být nějaký osvícený car.“

„Někdo jako třeba Michail Gorbačov, který měl upřímnou vůli a snahu se s tím Západem porovnat. Zároveň by takový ,car‘ ale měl mít vlastnosti tvrdých a krutých ruských panovníků, protože i Rusové sami říkají, že potřebují vládu silné ruky,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.