Vojenský historik Řepa: Válka neskončí nejméně další dva roky. Rusové přitom ztrácejí budoucnost
„Nějakou dobu potrvá, než budou nasazeny poslední rezervy z obou zemí. Záleží samozřejmě na tom, jak efektivně budou nasazovány. Nebo pokud je některá ze stran vyplýtvá, jak to vidíme na ruské straně při bojích o místa, která nejsou zas až tak významná. Válka bude ještě minimálně dva roky,“ odhaduje vojenský historik Tomáš Řepa v Osobnosti Plus.
Historik Řepa z Katedry teorie vojenství na Univerzitě obrany v Brně sleduje region už 17 let. „Myslím, že to nakonec bude směřovat k nevyhnutelnému kolapsu jedné či druhé strany,“ uvažuje.
Čtěte také
„Pokud Ukrajina zůstane podporována – teď se po rozhodnutí amerických zákonodárců zdá, že poměrně masivně –, měla by být schopna znovu čelit těm největším náporům ze strany Ruska. Dokonce poměrně dlouhou dobu, byť i tam vidím problém, protože klesá už i ochota společnosti nasazovat vlastní životy.“
Pokles podpory vnímá historik Řepa jako logický, protože se konflikt vyvíjí a má obrovské množství obětí. „Ale u Rusů je vidět, že ztrácejí budoucnost.“
„Mimochodem ta částečná mobilizace v Rusku, která byla vyhlášena na podzim 2022 a po které následoval exodus zhruba milionu lidí v produktivním věku, to jsou velké ,záseky‘ do ruské společnosti. Asi se to teď nezdá, ale dřív či později to bude mít fatální dopady,“ uvažuje s tím, že jim budou chybět hlavně mladí v produktivním věku.
Čtěte také
„Když se podíváte na aktuální situaci na frontě, je vidět podstatně větší a silnější iniciativa na ruské straně – mají víc lidí i techniky. Dá se to kompenzovat, protože ,papírové předpoklady‘ ani v dřívějších konfliktech nehrály zásadní roli.“
„Ve své době, na počátku 1. světové války, se i carské Rusko tvářilo, že zvládne téměř jakékoli výzvy. Počtem vojáků měli největší evropskou armádu, možná i světovou, ale přesto – po různých velkých porážkách a poté, co armáda nebyla vedena zrovna efektivně – se jim jejich chyby nasčítaly. A po třech válečných letech bylo carské Rusko z války vyřazeno,“ připomíná s tím, že to bylo ještě složitější, ale zjednodušeně se to tvrdit dá.
Efekt náhlé události
„Teď se sice zdá, že je Rusko z Kremlu stále vedeno vládou silné ruky, ale efekt náhlé události, náhlého vyhřeznutí nastřádaných negativních nálad, se stát může a to by pak mělo negativní dopad.“ Podobné se ale může stát i Ukrajině, která víc trpí nedostatkem vojáků a stále ještě zbraní a munice.
Čtěte také
„Ale na to, že by Ukrajinci mohli se stávajícími silami vzít zpátky Krym, to skutečně nevypadá. Možná kdyby se jim podařila loňská letní protiofenziva, bylo by to jiné. Ale ta se nevydařila a podle toho, co dnes víme, tak s tím, co měli k dispozici, se ani podařit nemohla.“
Aktuálně má podle vojenského historika blíže k přetlačení soupeře Rusko. „Uvidíme, jak s tím zahýbají nové zbraně pro Ukrajince, které tam mají začít proudit. Spíš si myslím, že dřív či později se ukáže nesmyslnost války, bude se muset přikročit k jednání – ale obě strany budou mít diametrálně odlišný pohled na to, co chtějí získat, že to taky dlouho k ničemu nepovede,“ uzavírá.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Doufám, že vojáci NATO na Ukrajinu nakonec pojedou, říká historik Rychlík
Úvaha Západu o vojenské přítomnosti na Ukrajině se u hlav států nesetkala s pochopením. „Byla to zásadní chyba,“ komentuje historik Jan Rychlík.
-
Proč se Navalnyj vůbec vracel? Pochopil, že je důležitý symbol a obětoval se, míní historik Hlaváček
„To, že Rusko lže, víme a nic nového se nedozvíme. Důležitý je kontext a drzost, se kterou se Rusové ani nesnaží zastírat Navalného smrt,“ říká historik Petr Hlaváček.
-
Historik Lukeš: Jednota USA není samozřejmost. Dochází k roztržení hodnotových systémů
„Podle amerických zákonů nestojí nic v cestě tomu, aby se obviněný občan stal prezidentem,“ podotýká profesor Igor Lukeš. Jak obvinění Trumpa souvisí s kulturními válkami?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.