Dohodám s Putinem může věřit jen naprostý blázen nebo hlupák, říká bývalý šéf Ústavního soudu Rychetský

Následně dodává, že samozřejmě ví, že k tomu by musela být nejdřív shoda v těchto institucích, navíc například v Radě bezpečnosti může Rusko kdykoli uplatnit právo veta.

Čtěte také

Válka na Ukrajině potrvá ještě osm deset let, možná víc, myslí si reportér Boháč

Rychetský se také domnívá, že by sama ruská společnost měla chtít zbavit Vladimira Putina všech funkcí. „Ale tam demokracie nikdy nebyla a ani nebude. To je země – jak říkal už Václav Havel –, která nezná své hranice, a ten ruský mužik – promiňte mi to – si vlastně libuje v utrpení. To je zvláštní rys, o kterém ale víme už od Tolstoje,“ připomíná.

I přes ruskou válečnou ekonomiku je NATO pořád větším a silnějším uskupením, přesto Ukrajině chybí zbraně a munice k obraně před agresorem. „My jsme si už po několik desetiletí totiž zvykli na mír. A do přezbrojení, vyzbrojení a vůbec obranyschopnosti, nejen naší země, ale i všech ostatních členských zemí Aliance, se investovalo málo.“

Čtěte také

Chci mír a jsem proti válce, znamená pro každého něco jiného. Vlastně je to boj o nálepku, míní Mazák ze STEM

„Mysleli jsme si, že se nemůže stát, že se na evropském kontinentu rozpoutá nová válka, navíc takového rozsahu. Takže máme co dohánět. Myslím si, že je skutečně potřeba přidat,“ říká bývalý ústavní soudce.

„Nikdy jsem moc nefandil armádě, přesto si dnes myslím, že je nejvyšší čas, abychom začali tu naši pěstovat a hýčkat. Abychom jí dodali nejen materiál a finance, ale i sebevědomí.“

Cesta k míru na Ukrajině pak prý rozhodně nevede přes dohody o příměří, ostatně, historie nás snad už v lecčems poučila. „Dohodám s Putinem totiž může věřit jen naprostý blázen anebo – promiňte mi to – hlupák. S Putinem nejsou žádné dohody možné. Mně dokonce vadí, že s ním dřív občas komunikoval Emmanuel Macron, což už se teď neděje.“

Pavel Rychetský se domnívá, že i dnes platí: Kdo chce mír, musí se chystat na válku. „My musíme být připraveni, protože Rusko je pro civilizovanou Evropu, pro naši kulturu reálnou hrozbou.“

Slovensko, Maďarsko a Polsko v ohrožení?

Když se pak podívá na západní společnost, tvrdí, že moc nechce soudit případná selhání evropských lídrů, jako je Francie nebo Německo. „Ale když mluvíme o zahraničí, tak to, co se děje teď na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, to je skutečně alarmující a mám z toho hrůzu.“

Čtěte také

Putin chce vládnout ještě dlouho. Jeho konečným odkazem bude zchátralý a upadající policejní stát

„Na druhou stranu se i u nich spoléhám na to, že jsou to země, kde někde sice vládne tzv. ruská politika, horší je ale nacionalismus – to je ta nejzrůdnější ideologie, jakou si jde vůbec představit. Přesto se i tady spoléhám, že jsou jim evropské struktury a instituce schopny pomáhat,“ dodává s tím, že hlavně tam, kde hrozí návrat k nějakému autokratickému nebo skutečně nacionalistickému vládnutí.

„Už se ostatně ukázalo, že když se některé penězovody z Unie do těchto zemí zastaví, tak to trochu zapůsobí – i když nejde zrovna o mravní nebo morální instrument, spíš je to tedy velmi účelové.“

„Ale také je potřeba, aby se zachoval demokratický princip vzájemné solidarity a uspořádání Evropy, což je důležitá věc. Zejména dnes, když jsme všichni ohrožení barbarským útokem Putinova režimu na sousední svébytný samostatný stát. To je nebezpečné memento pro nás všechny, protože s ,jídlem roste chuť‘. Také si dovedu představit, že kdyby – nedej pánbůh – na Ukrajině Putin uspěl, tak by neskončil na té vnější hranici,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.