Historik Lukeš: Jednota USA není samozřejmá. Dochází k roztržení hodnotových systémů podobně jako před válkou Severu proti Jihu

Podle Lukeše je pro to, aby Trump fungoval jako prezident z vězení, precedent na nižších úrovních. Uvádí například případ znovuzvoleného starosty města Chicaga.

Čtěte také

Trump je showman a všechno využívá ve svůj prospěch. Daří se mu polarizovat společnost, říká politolog Charvát

„To bude mnohým připadat nesrovnatelné. Ale americká města jsou tak veliká, že ten, kdo je řídí, je téměř jako prezident evropské země. Takže teoreticky by nic nestálo v cestě,“ vysvětluje Lukeš.

Když se Donald Trump ucházel o Bílý dům poprvé, volilo ho asi 72 milionů amerických voličů. Když kandidoval podruhé, volilo ho dokonce zhruba 76 milionů voličů.

„Poprvé jsem si říkal, že lidé možná nevěděli, co je čeká. Dávali naděje do určitého kandidáta, který jim slíbil, že rozšlape pohodlná hnízdečka zabydlených politiků u moci, že tam přinese naprosto nový styl vlády. Proto mu dali šanci. Ale když ho po čtyřech letech volilo víc lidí než předtím, říkal jsem si, že toto už je něco naprosto jiného. Pan Trump dnes není u moci, ale těch 76 milionů lidí čeká na to, aby se vrátil.“

Je tu celá řada lidí, kteří jsou pevně zakotveni ve 20. století, kdy se jim žilo naprosto bez problémů.

Lukeš přiznává, že obžaloba Trumpa je dvousečná zbraň, jelikož republikáni už teď téměř jednohlasně tvrdí, že se jedná o hon na čarodějnice. Upozorňuje však na paradoxní jednání republikánských senátorů.

Kulturní války

„Trump je zároveň obviněn ze znásilnění, a přitom v Kongresu máte republikánské senátory, kteří nemluví o ničem jiném než o morálce. Když například dojde na práva žen, na rozhodnutí o těhotenství, neustále mluví o hodnotách, o morálce atd. A tady máme člověka, který byl ne jednou obžalován ze znásilnění a sám se veřejně chvástal tím, že si se ženami dělá, co ho napadne,“ říká.

Čtěte také

Trump má mezi republikány o 12 procent vyšší podporu než před obviněním. Kandidovat může i z vězení, říká zpravodajka v USA

Lukeš přiznává, že podobné rozepře úzce souvisí s kulturními válkami. Demokratická strana je dnes považovaná za stranu, která mluví o lidských právech, i o právech LGBTQ+ lidí.

„Je to strana, která je spojená s různými společenskými hodnotovými inovacemi, které pro mnoho lidí přichází příliš rychle a ve velkém množství najednou. Je tu ale celá řada lidí, kteří jsou pevně zakotveni ve 20. století, kdy se jim žilo naprosto bez problémů. Ve světě, kdy na jedné straně byli muži, kteří byli vždycky muži, a na druhé straně byly ženy, které měly krátké sukně a vysoké podpatky. A ten svět byl naprosto v pořádku, že ten muž byl šéf a žena byla sekretářka,“ popisuje Lukeš.

Kdo zakazuje knihy?

Jeden ze střetů kulturních válek pramení i z výrazů a témat, kvůli kterým chtějí různé skupiny vyřazovat či upravovat některé knihy.

Slovo na n v době, kdy ho spisovatel používal, bylo naprosto běžné, zatímco postupně se z něj stala nadávka.

„Kniha, na které jsem já sám vyrostl – Dobrodružství Huckleberryho Finna – používá slovo, kterému v Americe říkáme ‚slovo na n‘. A teď si představte, že jste černošská dívka a sedíte ve třídě v Mississippi nebo v Alabamě. Kdekoli ve třídě plné bílých kluků a spolužaček. A to slovo na n tam neustále rezonuje. Já si umím představit, že Čech nepochopí tu zásadní potřebu toto slovo eliminovat z veřejného prostoru. Je ale potřeba říct, že v době, kdy ho spisovatel používal, to bylo naprosto běžné normální slovo, zatímco postupně se z něj stala nadávka,“ vysvětluje Lukeš.

Čtěte také

Spojené státy jsou teď tak rozeštvané, že je jedno, kdo je prezidentem, míní novinář Řezníček

Dodává přitom, že bychom určitě neměli nic rušit a schovávat pod koberec.

„Neměli bychom předstírat, že tyto problémy v naší společnosti neexistují. Měli bychom je však dávat do kontextu, který vysvětlí, proč to slovo na n dnešním uším zní jinak než v době, kdy se běžně používalo.“

Lukeš přitom upozorňuje na to, že v současné době existuje mnohem silnější tlak na cenzuru z pravé strany politického spektra. Příkladem může být vyhazování knih zmiňujících homosexualitu z veřejných knihoven v Texasu.

„Takže nejenom, že teď už spolu ani příliš nemluvíme – my liberálové z Bostonu s těmi konzervativci z Texasu. Dokonce už ale pomalu ztrácíme společný jazyk. A toho já se děsím, protože samozřejmě jednota Ameriky není něco, co je možno brát jako samozřejmost. Často si říkám, že jsme někde v období 60. let 19. století, kdy se Amerika téměř z dnešního pohledu nezadržitelně posunovala k pádu do propasti v občanské válce, protože došlo k roztržení hodnotových systémů mezi Severem a Jihem,“ uzavírá Lukeš.

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí v audiozáznamu.