Politoložka: Početně vychází v Německu jen koalice CDU/CSU a SPD. Jestli se dohodnou, ale není jisté

Shodne se SPD s křesťanskými stranami na reakci k Ukrajině, zejména v reakci na strategii Donalda Trumpa?

Je to jedna z otevřených otázek, protože SPD byla prozatím rezervovanější stranou, co se týká dodávek nejefektivnějších zbraní. Je otázka, do jaké míry to byl osobní postoj kancléře Olafa Scholze a do jaké míry to byla rozšířená pozice v celé té straně.

Čtěte také

Bystroň z AfD: Merzova CDU je nedemokratická. Nerespektuje vůli lidu, když s námi nespolupracuje

Každopádně CDU/CSU už nějakou dobu říká, že by v podpoře Ukrajiny byla radikálnější, že dodávala i střely s plochou dráhou letu Taurus a že by ještě více zvýšila financování zbrojení. Bude otázka, jak se obě strany v tomto tématu a živelném mezinárodním dění zvládnout dohodnout a na čem.

Jaký druh dalších kompromisů se bude případně očekávat od sociálních demokratů a jaký od křesťanských stran, aby mohla ta vláda vzniknout?

Určitě půjde o migrační politiku, kde křesťanští demokraté z CDU/CSU požadují velmi výrazné zpřísnění azylové politiky. V posledních měsících k tomu zaujali velmi rezolutní postoje a očekává se, že kompromis bude velmi obtížný. Na jejich couvnutí čeká pravicově extremistická AfD.

Dalším sporným bodem bude otázka zadlužování, kde SPD požaduje reformu takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které nedovoluje zadlužovat se nad vymezenou hranici. Cílem je větší prostor pro investice, například i do zbrojení.

Čtěte také

Migrace je hlavně německé téma, myslí si Niedermayer. „Může mít vliv na hranice Evropy,“ věří Dostál

CDU/CSU takovou reformu odmítá. Nicméně prozatím zároveň nedokáže sama říct, odkud by peníze chtěla vzít, protože chce zároveň i plošné snižování daní.

Poslední věc je určitě reforma dávkového systému. To byla jedna z vlajkových lodí SPD v minulé vládě. Výrazně snížili přísnost dávkového systému a určitě se toho nebudou chtít vzdát. Nicméně CDU/CSU na ně určitě bude tlačit, aby v dávkovém systému opět panovala větší přísnost, kupříkladu vůči lidem, kteří jsou nezaměstnaní.

Početně jediná možnost

A dává voličům SPD smysl předpokládaná velká koalice? Berou ji spíš jako nutné zlo? Anebo jako důležitý způsob, jak ochránit demokracii před krajními póly na německém politickém spektru?

To je skutečně klíčová otázka, okolo které teď panuje velká nejistota. SPD již několikrát nechala o účasti ve vládě rozhodovat svoji členskou základnu a očekává se to i nyní. Tím je celé rozhodování o vstupu do vlády méně vypočitatelné, protože členská základna v mnohých věcech s vedením nesouhlasí a je radikálnější.

Pro SPD je role menšího koaličního partnera velmi nevděčná, protože je tam obtížné prosazovat vlastní agendu. Zkusila si ji ve třech ze čtyř vlád Angely Merkelové a mělo to vliv na to, jak se jí u voličů aktuálně příliš nedaří.

SPD již nyní avizuje, že bude o účasti ve vládě vyjednávat tvrdě, a říká také, že vstup do vlády není žádný automatismus. A to navzdory tomu, že početně jde v podstatě o jedinou možnost. A navzdory tomu, že mezinárodní situace je velmi vypjatá a ze všech světových směrů k Německu zaznívají výzvy, aby se vláda složila co nejrychleji a byla co nejstabilnější.