Proč se města smršťují? Dynamická proměna je běžná, Kladno přestálo svou smrt, říká architektka

Výrazná proměna zmíněných měst nese vlastní odborný název. „Tento fenomén má technický termín ‚smršťování‘, z anglického ‚shrinkage‘,“ vysvětluje v úvodu pořadu Leonardo Plus architektka.

Města tomuto fenoménu podléhají z několika důvodů. Příčinami často bývají demografický vývoj, přírodní katastrofy nebo ekonomický pokles spjatý například s úpadkem průmyslových odvětví.

Čtěte také

Stavby budoucnosti? Tradiční materiály nikdy neopustíme, beton je vylepšený kámen, říká architektka

Těžký průmysl, který byl základem pro města založená během průmyslové revoluce, pomalu ustupuje a je nahrazován jinými odvětvími. „Hodně lidí tak přichází o pracovní příležitosti. Zcela přirozeně tato místa opouštějí a hledají štěstí a působiště někde jinde,“ popisuje profesorka.

Pokles obyvatel zasáhl česká města převážně po roce 1990. V Kladně architekta vyzdvihuje specifickou polohu místa a blízkost Prahy, kde mnoho místních našlo novou práci.

„Je to lokalita, která opravdu přestála velkou krizi a do jisté míry i svou smrt. Všichni si pamatujeme, že v devadesátých letech zkrachovala huť Poldi, což byla obrovsky dramatická záležitost,“ připomíná urbanistka.

„Dnes, když projíždíme lokalitou průmyslové zóny, tak je tady relativně živo. Opravdu jsou tu další pracovní příležitosti, což je krásnou ukázkou toho, že i místo, které přijde o velký ekonomický potenciál, se může zmátořit,“ všímá si architektka.

„Lipský zázrak“

Další oblasti ale takové štěstí neměly. V lázeňském městě Bílina došlo s koncem devadesátých let k útlumu těžby uhlí. Počet obyvatel tam tak od devadesátých let poklesl o téměř 24 procent.

„Lázeňství jako takové je určitě jeden ze skvělých fenoménů, ale nebude pro Bílinu samospasný,“ zamýšlí se Pešková. Většina měst, u kterých se podařilo smršťování zpomalit, se zaměřila na turistické alternativy.

Čtěte také

V Mostě pokračuje rekonstrukce kulturního domu Repre. Město bude vybírat dodavatele nábytku a počítačových sítí

Pro česká města může být podle architektky dobrým příkladem Německo. I tam se totiž průmysl změnil a vyvíjel. „Například v Lipsku se změna podařila nastartovat neuvěřitelným způsobem,“ zdůrazňuje odbornice.

„Lipský zázrak se dá v určité míře generalizovat,“ připouští architektka a navrhuje zaměřit se na optimalizaci měst, podporu místních ekonomik a revitalizaci opuštěných prostorů.

„Parky, komunitní centra, nové bydlení — to jsou všechno fenomény, které fungují a víme, že zeleň ve městech je alfou a omegou,“ míní architektka.

Mizející města nezanikají, ale prochází dynamickou proměnou. Ta je, připomíná odbornice, historicky zcela běžnou záležitostí.

„Možná my ji jen vnímáme tragičtěji, než tomu tak je ve skutečnosti, protože jakákoliv změna přináší obrovské výzvy. My se těch výzev buď chopíme, anebo je promarníme,“ uzavírá Pešková.

Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.