Jsme takoví mezidruhoví hybridi, popisuje známý biolog vývoj člověka

Čtěte také

Cestopis evoluce: Proč člověk dokáže vymalovat Sixtinskou kapli, ale šimpanzi to neumí, odpověď hledá odborník Marek Vácha

„Geny, které jsme zdědili po neandrtálcích, asi stojí za úspěchem homo sapiens,“ tvrdí vědec. 

Nejstarší nález ostatků Homo sapiens pochází z Maroka. „To bylo před 300 tisíci lety a i předtím jde o africkou linii. Takový člověk se vyvíjel po miliony let v teplém klimatu a na přímém slunci.“  

Předkové neandrtálců vyšli z tohoto prostředí asi před 700 tisíci lety. Celou dobu žili v Evropě a Asii, kde bylo úplně jiné klima. Na samotnou dobu ledovou byl neandrtálec dokonale přizpůsobený.

Jsme velmi úspěšný příklad mezidruhového hybrida... Panuje tady představa, že když se kříží příslušníci dvou různých druhů, je výsledkem „chcípáček“, který to pak má těžké... V přírodě ale mezidruhoví hybridi nejsou tak vzácní a bývají velmi úspěšní.


Jaroslav Petr

„A teď přichází z Afriky do Evropy homo sapiens. Je choulostivý, s černou kůží a minimální vrstvou podkožního tuku, protože by se přehříval. Vstupuje do doby ledové s drsným klimatem tunder a stepí a v tom má přežít? Ve chvíli, kdy se tato lidská větev zkřížila s neandrtálci, tak se do jejich dědičné informace dostaly varianty genů, které jim pak pomohly i se samotným drsným klimatem.“

I ochlupení, které dnes máme, je pozůstatkem po neandrtálcích. „Byla to izolační vrstva, stejně jako vrstva podkožního tuku, kterou Evropané mají od přírody. Bez ohledu na to, jak se stravují. Afričanům by tento tuk vadil, protože by se zas přehřívali.“ 

Denisovan 

„Neandrtálec před 30 tisíci roky zmizel, my se s ním nějak zkřížili. Vědci sháněli různé kůstky neandrtálců, protože z nich zkoušeli izolovat další DNA. Nakonec získali maličkou kůstku z malíčku pravé ruky z Denisovy jeskyně na Sibiři.“

Kůstka byla rozdělena na dva kusy. „Jeden dostal známý lovec DNA Svante Pääbo v Lipsku, druhý skončil v americké laboratoři. Všichni očekávali, že najdou neandertálskou dědičnou informaci… Americký tým ale z kůstky izoloval DNA, která nepatří ani neandrtálci, ani homo sapiens.“

Nejvíce denisovanské krve mají obyvatelé jihovýchodní Asie... tj. 5 až 7 % DNA. Tyto geny zřejmě sehrály významnou roli v úspěšnosti Homo sapiens...


Jaroslav Petr

Čtěte také

Neandrtálec s rakovinou kostí

„Objevili jsme třetí druh pravěkého člověka, známe všechny tři miliardy písmen genetického kódu, ale nevíme, jak tento člověk vypadal... Nemá své vědecké jméno, říká se mu pracovně Denisovan podle místa nálezu v Denisově jeskyni.“

I tento člověk je zřejmě potomkem migrace, ze které vznikli neandrtálci. „Denisovanských nálezů je neuvěřitelně málo. Kromě kousku malíčku máme ještě tři stoličky a kousek čelisti s dalšími zuby se nedávno našel v Tibetu. Ukázalo se, že část denisovanské dědičné informace se vyskytuje v dědičné informaci současného lidstva.“

 Neandrtálec nebyl žádný primitiv

„Říkali jsme si, že se homo sapiens objevil asi před 50 tisíci roky a tehdy osídlil Evropu, Asii a pak šel do Ameriky. Ale podle nálezů jeho lebky staré 210 tisíc let je vidět, že to zkoušel i předtím, kdy se dostal na jih Řecka. Už možná před 300 tisíci lety se objevil i na Blízkém východě, dál ale nepokračoval.“

Zajímavé je, že se spolu křížili i Denisované a neandrtálci. Tito lidé migrovali, byli to lovci a sběrači, takže sledovali stáda zvěře a tak se možná potkali... Na Sibiři byla nalezena kost dítěte, které má polovinu dědičné informace neandrtálce a polovinu Denisovana, tedy matka byla neandrtálka a tatínek Denisovan. Tady jsme tyto dva druhy chytili in flagranti.


Jaroslav Petr

Dnes prý vědcům nepřijde nijak zvláštní, že neandrtálci vymřeli. „Ale záhada je, proč je homo sapiens jediný, kdo přežil a proč byl tak úspěšný... Možné je, že byl prostě silnou konkurencí... Ale neandrtálec rozhodně nebyl ten primitiv, za kterého ho máme.“

„Je možné, že si homo sapiens sebou z Afriky přinesl nějakou chorobu a touto biologickou zbraní hromadného ničení své konkurenty prostě vyhubil. To není nic nového, vzpomeňme na první Evropany v Americe, kteří sebou přinesli neštovice, chřipku a tak dále. Nejednou ze 40 milionové říše Aztéků máte dva miliony lidí,“ dodává Jaroslav Petr.

Co je to antropogeneze? Jak je snadné získat DNA našich prapředků a kolik jich vlastně máme? Kdo byli neandrtálci a kdo Denisované? Poslechněte si celé Leonardo Plus s biologem a genetikem Jaroslavem Petrem.