Vojtko: Předměty komunikujeme se světem o tom, kdo jsme. Jejich ztráta může přinést i fyzickou bolest
Knihy, oblečení, domy, auta, to všechno jsou věci, které nás obklopují a ke kterým máme často vztah. „Díky věcem můžeme vyjádřit naši identitu a autenticitu. Proto někdy tolik lpíme na určitých předmětech, protože nám říkají, kdo jsme,“ přibližuje odborník na vztahy a párový terapeut Jan Vojtko. V pořadu Leonardo Plus také vysvětluje, proč nás ztráta oblíbeného předmětu bolí a proč tolik prožíváme, když nás blízký člověk špatně obdaruje.
Vztah k věcem se na první pohled jeví jako jednostranný. I při vzpomínkách na nejoblíbenějšího plyšáka z dětství člověka napadne, že náklonnost od něj nemůžeme získat zpátky. S tím ale nesouhlasí odborník vztahy a párový terapeut Jan Vojtko: „Ten medvídek nám to prostě vrátí. Je nějakým způsobem internalizovaný v nás – stává se mou součástí a moje internalizovaná část mi to vrací.“
Čtěte také
A potvrzuje, že ve vztahu k věcem zažívají lidé i mnoho silných emocí. „Můžu si vybrat nějaký předmět a vložit do něj nějakou emoci nebo myšlenku. A pak s ním terapeuticky pracovat,“ vysvětluje Vojtko. Zároveň ale dodává, že náš mozek nedokáže vnímat vztahy k neživým věcem napřímo, musí je personifikovat.
I když k předmětům přímo nemáme vztah, tak pro nás mohou něco znamenat. „Díky věcem můžeme vyjádřit naši identitu a autenticitu. Proto někdy tolik lpíme na určitých předmětech, protože nám říkají, kdo jsme,“ míní terapeut.
S tím také souvisí, že se můžeme obklopovat věcmi tak, abychom se díky nim lépe prezentovali před ostatními. „Někdy to může být velmi pozitivní: chceme něčeho dosáhnout, tak se začínáme obklopovat různými předměty, které nás mohou motivovat,“ přibližuje.
Pak je tu druhá možnost, kterou Vojtko nazývá anglickým fake it till you make it. „Stačí být falešný až do doby, než se to stane skutečností. Spousta lidí si nakupuje různé věci a zadlužuje se, protože chce ukázat, že patří do nějakého sociálního statusu,“ dokládá.
Bolest ze ztráty předmětu
Když naše oblíbené věci spoluvytváří to, kým jsme, nebo kým bychom chtěli být, je pak pochopitelné, že jejich ztráta nebo poškození nám může přinášet smutek, nebo dokonce až fyzickou bolest.
Čtěte také
„Zažíváme psychickou i fyzickou bolest, protože ztrácíme sebe sama. William James tomu říkal ‚smršťování sebe‘. V tu chvíli se nastartuje psychologický proces takzvané reidentifikace. O něco přijdeme a musíme se znova poskládat a ohraničit,“ popisuje terapeut.
Je podle něj důležité vědět, že se nikdo nemusí cítit hloupě, když cítí bolest při ztrátě talismanu z dětství, i když mu ostatní říkají, že to je přece jen věc.
„Je to velké nepochopení – v dětství jsme nebyli ohraničení a identifikovaní. Spoustu nepříjemných emocí jsme museli nějak zpracovat a naučit se regulovat své emoce. Velmi často se děje, že věci používáme k seberegulaci a k uklidnění. Je to velmi důležité. Ale spousta lidí má tendenci to bagatelizovat.“
Dárky
„Pamatuji si Vánoce z dětství, kdy jsem si přál plyšového tygra a rodiče mi ho nekoupili, dali ho mé ségře. Dodnes si pamatuji, jaká to byla katastrofa, protože jako děti vnímáme, že ta věc jsem já. A když mi ji někdo nedá, tak mě odmítá,“ přiznává terapeut a pokračuje:
„Když chceme ve vztazích ukázat, že nás někdo miluje, tak očekáváme, že nám nějak vleze do hlavy a koupí přesně to, co jsem já.“
Čtěte také
Předměty totiž podle něj komunikujeme se světem o tom, kdo jsme a kdo také nejsme. To, že se někdo trefí dárkem do našeho vkusu, tedy pro nás znamená, že poznal, kdo jsem.
Problém je, pokud dárek není ideální. „Když si mě například vylosuje kolega na Vánoce a dá mi nějakou kravinu, tak se tomu zasměju, protože vím, že na nevědomé úrovni mi to říká ‚on mě nezná, on neví.‘ Problém začíná, když se netrefují členové mé rodiny a kamarádi,“ uznává.
Klíčem k správnému dárku je tedy zeptat se a komunikovat. „Nikdo nám do hlavy nevidí. Přesto doufáme, že se na nás v romantické lásce ten druhý napojil, že jsme jedna duše, jedno tělo,“ dodává terapeut.
Může nás majetek udělat šťastnými? A jak funguje závislost na věcech? Poslechněte si celé Leonardo Plus.
Související
-
Vojtko: Jak najít nové přátele v pozdějším věku? Musíme mít odvahu sdílet. I pár minut je důležitých
Jak vznikají přátelství v důchodovém věku? V pořadu Leonardo Plus odpovídá párový terapeut Jan Vojtko.
-
Vojtko: Víra může na prvním rande otevřít debatu o hodnotách. Je to ale ta nejintimnější věc
Proč není víra tématem běžné konverzace? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje párový terapeut Jan Vojtko.
-
Vojtko: Zostuzování vrstevníky i sociální sítě. V pubertě se nejvíce rozvíjí náhled na vlastní tělo
Jak nastartovat respektující přístup k vlastnímu tělu? V pořadu Leonardo Plus odpovídá párový terapeut Jan Vojtko.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.