Zemědělci v Rakousku se připravují na klimatické změny. Pěstují rýži, zkouší předpověď plodinám na míru

„V menším množství se pěstuje amarant, proso a další. Farmáři experimentují také s rýží nebo sladkými bramborami. Snaží se přizpůsobit na nové podmínky,“ vysvětluje agrometeorolog Josef Eitzlinger z Univerzity přírodních zdrojů a aplikovaných věd o životě ve Vídni (BOKU).

A dodává: „Pokud má zemědělec větší počet plodin, je také méně zranitelný a má víc možností. To vidíme například v ekologickém zemědělství, kde mají specifické plodiny a jsou schopni se adaptovat velmi rychle. Navíc se jich pak tolik netýkají změny cen na globálním trhu.“

Například víno se v Horním Rakousku poslední staletí nepěstovalo, teď se tam ale znovu vinice objevují.

Předpověď na míru plodině

Badatelé z univerzity BOKU teď také chtějí v rámci projektu Agroforecast pomoct zemědělcům předpověďmi, které jsou šité na míru daným plodinám.

Čtěte také

Víc dešťů, ale i sucha. Klimatické změny oslabují lesy a přináší požáry, všímají si v Rakousku

„Snažíme se předpovídat, jaké extrémní klimatické fenomény, jako jsou sucha nebo vlny veder, můžou zemědělci čekat v nadcházejících dnech i týdnech. A také poradit, jak se na ně připravit. Vyvinuli jsme pro tento účel zvláštní algoritmy pro specifické plodiny, které jsou schopné předvídat riziko,“ říká Eitzlinger.

Tyto algoritmy ovšem závisejí na kvalitě předpovědi počasí, ze kterých vycházejí. Hlavní zásadou ale zůstává mít dostatek vody, doporučuje vědec:

„Nejjednodušší rada je, že budou zemědělci potřebovat víc vody na zavlažování, a proto by měli mít nachystané zavlažovací systémy, které jim pomůžou během suchých period. Dále můžou šetřit vodou tak, že zvolí vhodné plodiny a období, kdy je pěstují.“

Satelitní data

Mariette Vreugdenhilová z vídeňské Technické univerzity, která spolupracuje s několika dalšími institucemi včetně Evropské kosmické agentury, popisuje další novou metodu:

„Monitorujeme sucho pomocí mikrovlnného záření. Ze satelitních dat poté pomocí algoritmů získáváme údaje o vlhkosti půdy i vegetace. V Evropě a Spojených státech i Austrálii je hodně firem, které využívají otevřených satelitních dat a nabízejí ukazatele vlhkosti. Ale často jsou založené na optických datech a hodnocení barev vegetace. My dokážeme varovat před suchem o něco dřív.“

Sucho vždy začíná nízkými srážkami a půdní vlhkostí a teprve později se projeví v zemědělství.
Mariette Vreugdenhilová

Monitoring v Africe

Výzkumníci z vídeňské univerzity se ale nezaměřují jen na Rakousko. Spolupracují také na monitoringu sucha v Africe, kde není tolik měřících stanic jako v Evropě.

„V Senegalu jsme zjistili, že obsah vody v půdě běhemčervence koreluje s konečnou velikostí úrody – když v červenci, tedy v měsíci důležitém pro klíčení, bude v půdě méně vody, zemědělci budou mít v listopadu nižší výnosy,“ vysvětluje Vreugdenhilová.

Čtěte také

Potřebujeme je kvůli zdravé půdě, škodí jim ale klimatická změna. Členovci se zmenšují, varují vědci

Ačkoli se celkový úhrn srážek v Senegalu za poslední léta dramaticky nesnížil, proměnil se jejich charakter: přibylo silných dešťů, ale také suchých dní. Země pak nedokáže všechnu dešťovou vodu vstřebat, i když roční úhrn srážek zůstává stejný.

„Půdní vlhkost proto může posloužit jako lepší indikátor. My se snažíme spojit satelitní data s historickými údaji a informacemi od senegalských úřadů a stanovit určitý práh. Když ho půdní vlhkost v dané oblasti překročí, můžeme na sucho upozornit a vláda nebo Světová banka pak do oblasti vyšle tým, který může situaci řešit,“ říká Vreugdenhilová.

Satelitní data o suchu pak můžou být využita k dalším účelům. Podle Vreugdenhilové by mohla být cenná například pro sociální vědce, kteří se zabývají migrací a dalšími souvislostmi mezi společností a proměnami životního prostředí.

Všechna vědecká dobrodružství si můžete přečíst a poslechnout zde.