Před člověkem se dostali na Havaj ze savců jen netopýr a tuleň. Teď přírodu ohrožují invazní druhy

Národní květinou Havajských ostrovů je žlutý ibišek. Rostlinné bohatství ostrovů je ale daleko větší. Patří mezi ně i unikátní kapradina, ze které domorodci vyráběli obvazy. Teď ji i další rostliny ohrožují invazivní druhy. Ty původní totiž izolovaným vývojem přišly o řadu obranných mechanismů.

„Tento povlak patří ke kapradině, které se v havajštině říká hapu’u pulu a materiál z vláken těchto kapradin se nazývá pulu,“ popisuje ranger John Owens kapradinu s českým názvem cibot. Tento rod zahrnuje asi 11 druhů. Více než polovina roste na Havaji a všechny jsou endemické.

Čtěte také

„Havajci používali pulu na obvazy a později i jako materiál do matrací. V oblasti parku parku vulkánů uprostřed lávového pole sopky Kilauea byla dokonce továrna, kde se pulu zpracovávalo. Zjištění, že se už po několika letech rozpadá na prach, ale vedlo v pozdním devatenáctém století k zániku tohoto odvětví,“ doplňuje dobrovolník spolupracující se správou parku.

Cibot roste velmi pomalu, asi jen o dva centimetry ročně. A škodí mu některé invazivní druhy, které mu ubírají prostor. Jedním z nich je divoký zázvor, který roste doslova na každém kroku. Na ostrov se původně dostal jako okrasná rostlina. dnes ho ale musí pravidelně kosit dobrovolníci. A potrápit dovede nejen správce parku, ale i farmáře.

Izolované ostrovy bez savců

„Havajské ostrovy jsou uprostřed oceánu. Nachází se ze všech ostrovů nejdál od pevniny. Hmyz, ptáci a další živočichové se sem dostávali velmi obtížně. Všechny organismy se sem musely nějak dopravit – vzduchem nebo po vodě. Proto tu nežila žádná větší zvířata. Jediný savec, který se sem dostal ještě před příchodem člověka, je netopýr,“ vypráví majitel farmy Mountain Thunder. 

Čtěte také

A kromě netopýra ještě tuleň havajský. Bez predátorů a přílišné konkurence se havajské druhy zbavovaly svých obranných mechanismů, jako jsou trny nebo silné pachy. Některé vosy, moli a mouchy dokonce přišli o schopnost létat.

Vlivem evolučního procesu je devadesát původních havajských druhů endemických. A i proto si vedou tak špatně v boji s moderními invazivními druhy a umělými změnami životního prostředí.

„Vegetace, na kterou se díváme, je mixem původních druhů a těch, které sem byly přivezeny. A to zejména v devatenáctém a na počátku dvacátého století. Lidé tehdy neměli ponětí o tom, že sem přivážejí invazivní rostliny. Měli za to, že sem prostě přiváží krásné květiny, které se dobře uchytí na zdejší půdě,“ vysvětluje Trowbridge.

Havaj je místem s nejvyšší mírou vymírání v Americe. Tři čtvrtiny zdokumentovaných vymřelých druhů pochází právě odsud. I to působí tlak na vědecké snahy o udržení zdejší biodiverzity.

Poslechněte si celé Vědecké dobrodružství Martiny Pouchlé. 

Všechny reportáže najdete zde.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.