Před člověkem se dostali na Havaj ze savců jen netopýr a tuleň. Teď přírodu ohrožují invazní druhy
Na izolovaných Havajských ostrovech vznikly unikátní druhy, ohrožují je ale ty invazivní
Národní květinou Havajských ostrovů je žlutý ibišek. Rostlinné bohatství ostrovů je ale daleko větší. Patří mezi ně i unikátní kapradina, ze které domorodci vyráběli obvazy. Teď ji i další rostliny ohrožují invazivní druhy. Ty původní totiž izolovaným vývojem přišly o řadu obranných mechanismů.
„Tento povlak patří ke kapradině, které se v havajštině říká hapu’u pulu a materiál z vláken těchto kapradin se nazývá pulu,“ popisuje ranger John Owens kapradinu s českým názvem cibot. Tento rod zahrnuje asi 11 druhů. Více než polovina roste na Havaji a všechny jsou endemické.
Čtěte také
„Havajci používali pulu na obvazy a později i jako materiál do matrací. V oblasti parku parku vulkánů uprostřed lávového pole sopky Kilauea byla dokonce továrna, kde se pulu zpracovávalo. Zjištění, že se už po několika letech rozpadá na prach, ale vedlo v pozdním devatenáctém století k zániku tohoto odvětví,“ doplňuje dobrovolník spolupracující se správou parku.
Cibot roste velmi pomalu, asi jen o dva centimetry ročně. A škodí mu některé invazivní druhy, které mu ubírají prostor. Jedním z nich je divoký zázvor, který roste doslova na každém kroku. Na ostrov se původně dostal jako okrasná rostlina. dnes ho ale musí pravidelně kosit dobrovolníci. A potrápit dovede nejen správce parku, ale i farmáře.
Izolované ostrovy bez savců
„Havajské ostrovy jsou uprostřed oceánu. Nachází se ze všech ostrovů nejdál od pevniny. Hmyz, ptáci a další živočichové se sem dostávali velmi obtížně. Všechny organismy se sem musely nějak dopravit – vzduchem nebo po vodě. Proto tu nežila žádná větší zvířata. Jediný savec, který se sem dostal ještě před příchodem člověka, je netopýr,“ vypráví majitel farmy Mountain Thunder.
Čtěte také
A kromě netopýra ještě tuleň havajský. Bez predátorů a přílišné konkurence se havajské druhy zbavovaly svých obranných mechanismů, jako jsou trny nebo silné pachy. Některé vosy, moli a mouchy dokonce přišli o schopnost létat.
Vlivem evolučního procesu je devadesát původních havajských druhů endemických. A i proto si vedou tak špatně v boji s moderními invazivními druhy a umělými změnami životního prostředí.
„Vegetace, na kterou se díváme, je mixem původních druhů a těch, které sem byly přivezeny. A to zejména v devatenáctém a na počátku dvacátého století. Lidé tehdy neměli ponětí o tom, že sem přivážejí invazivní rostliny. Měli za to, že sem prostě přiváží krásné květiny, které se dobře uchytí na zdejší půdě,“ vysvětluje Trowbridge.
Havaj je místem s nejvyšší mírou vymírání v Americe. Tři čtvrtiny zdokumentovaných vymřelých druhů pochází právě odsud. I to působí tlak na vědecké snahy o udržení zdejší biodiverzity.
Poslechněte si celé Vědecké dobrodružství Martiny Pouchlé.
Související
-
Havajská pláž, ze které se neodnáší mušle ani kamínky. Vědci tam zkoumají život tolerantních korálů
Místo tropického ráje s luxusními hotely se Kokosový ostrov na Havaji stal domovem vědy, kde výzkumné týmy studují korály, řasy i mořské savce.
-
Co dělat, když přijde cunami? Po svých se dostat na nejvyšší bod, radí na Havaji v tamním muzeu
Severovýchodní pobřeží havajského Big Islandu bylo v minulosti poseto železničními mosty a tunely. Dokud je v roce 1946 všechny nesmetla vlna cunami.
-
Tisíce keporkaků míří každý rok k Havaji. Aby cestu přežili, musí pořádně přibrat, sledují to vědci
Nejizolovanější souostroví na světě bylo kdysi rájem ptáků, z nichž mnohé už nikdy nespatříme. Dnes má Havaj titul místa s nejohroženějšími druhy na světě.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka