Před člověkem se dostali na Havaj ze savců jen netopýr a tuleň. Teď přírodu ohrožují invazní druhy
Národní květinou Havajských ostrovů je žlutý ibišek. Rostlinné bohatství ostrovů je ale daleko větší. Patří mezi ně i unikátní kapradina, ze které domorodci vyráběli obvazy. Teď ji i další rostliny ohrožují invazivní druhy. Ty původní totiž izolovaným vývojem přišly o řadu obranných mechanismů.
„Tento povlak patří ke kapradině, které se v havajštině říká hapu’u pulu a materiál z vláken těchto kapradin se nazývá pulu,“ popisuje ranger John Owens kapradinu s českým názvem cibot. Tento rod zahrnuje asi 11 druhů. Více než polovina roste na Havaji a všechny jsou endemické.
Čtěte také
„Havajci používali pulu na obvazy a později i jako materiál do matrací. V oblasti parku parku vulkánů uprostřed lávového pole sopky Kilauea byla dokonce továrna, kde se pulu zpracovávalo. Zjištění, že se už po několika letech rozpadá na prach, ale vedlo v pozdním devatenáctém století k zániku tohoto odvětví,“ doplňuje dobrovolník spolupracující se správou parku.
Cibot roste velmi pomalu, asi jen o dva centimetry ročně. A škodí mu některé invazivní druhy, které mu ubírají prostor. Jedním z nich je divoký zázvor, který roste doslova na každém kroku. Na ostrov se původně dostal jako okrasná rostlina. dnes ho ale musí pravidelně kosit dobrovolníci. A potrápit dovede nejen správce parku, ale i farmáře.
Izolované ostrovy bez savců
„Havajské ostrovy jsou uprostřed oceánu. Nachází se ze všech ostrovů nejdál od pevniny. Hmyz, ptáci a další živočichové se sem dostávali velmi obtížně. Všechny organismy se sem musely nějak dopravit – vzduchem nebo po vodě. Proto tu nežila žádná větší zvířata. Jediný savec, který se sem dostal ještě před příchodem člověka, je netopýr,“ vypráví majitel farmy Mountain Thunder.
Čtěte také
A kromě netopýra ještě tuleň havajský. Bez predátorů a přílišné konkurence se havajské druhy zbavovaly svých obranných mechanismů, jako jsou trny nebo silné pachy. Některé vosy, moli a mouchy dokonce přišli o schopnost létat.
Vlivem evolučního procesu je devadesát původních havajských druhů endemických. A i proto si vedou tak špatně v boji s moderními invazivními druhy a umělými změnami životního prostředí.
„Vegetace, na kterou se díváme, je mixem původních druhů a těch, které sem byly přivezeny. A to zejména v devatenáctém a na počátku dvacátého století. Lidé tehdy neměli ponětí o tom, že sem přivážejí invazivní rostliny. Měli za to, že sem prostě přiváží krásné květiny, které se dobře uchytí na zdejší půdě,“ vysvětluje Trowbridge.
Havaj je místem s nejvyšší mírou vymírání v Americe. Tři čtvrtiny zdokumentovaných vymřelých druhů pochází právě odsud. I to působí tlak na vědecké snahy o udržení zdejší biodiverzity.
Poslechněte si celé Vědecké dobrodružství Martiny Pouchlé.
Související
-
Havajská pláž, ze které se neodnáší mušle ani kamínky. Vědci tam zkoumají život tolerantních korálů
Místo tropického ráje s luxusními hotely se Kokosový ostrov na Havaji stal domovem vědy, kde výzkumné týmy studují korály, řasy i mořské savce.
-
Co dělat, když přijde cunami? Po svých se dostat na nejvyšší bod, radí na Havaji v tamním muzeu
Severovýchodní pobřeží havajského Big Islandu bylo v minulosti poseto železničními mosty a tunely. Dokud je v roce 1946 všechny nesmetla vlna cunami.
-
Tisíce keporkaků míří každý rok k Havaji. Aby cestu přežili, musí pořádně přibrat, sledují to vědci
Nejizolovanější souostroví na světě bylo kdysi rájem ptáků, z nichž mnohé už nikdy nespatříme. Dnes má Havaj titul místa s nejohroženějšími druhy na světě.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.