Věda, nebo přání domorodých obyvatel? Havajci bojují o vrcholek své posvátné sopky Mauna Kea
Vrchol nečinné havajské sopky má ideální podmínky pro pozorování vesmíru. Má na kontě přes tři stovky jasných nocí ročně, minimální světelné znečištění a podprůměrnou vlhkost vzduchu. Nízká zeměpisná šířka navíc umožňuje pozorovat severní i jižní hvězdnou oblohu. Část místních obyvatel ale s rozšiřováním zázemí pro pozorování nesouhlasí.
Na vulkánu Mauna Kea už stojí celkem třináct teleskopů. Doplnit by je měl další, tentokrát třicetimetrový zvaný TMT. Domorodým Havajcům se ale tento záměr nelíbí.
„Mauna je nejsvětější ze všech věcí v Pacifiku. Je to nevyšší hora světa ode dna moře, má křehký ekosystém. Spojuje nás s předky a je zdrojem vody a domovem našich bohů,“ vysvětluje Pua Caseová, která je jednou z lídryň protestu.
Odpůrci zablokovali přístup k observatořím
„V polovině roku 2019 jsme zablokovali přístupovou cestu na vrchol, abychom odvrátili začátek konstrukce. Já tu podporuji jiné ochránce jako dobrovolný lékař, abychom zajistili bezpečnost všem v táboře. Snažím se tu být tak často, jak to jde. Jsem v důchodu a mám na to čas. Někteří protestující tu jsou ve stanech nonstop,“ popisuje Henry Lee Loy.
Čtěte také
Protestující se třikrát denně scházejí na rituál, jehož součástí jsou zpěvy, tance i troubení na lasturu. Vítají každého, kdo se chce něco dozvědět o tradiční havajské kultuře.
„Máme Pu’u Huluhulu univerzitu, která zdarma nabízí lekce o jazyku, historii nebo interpretaci zákonů, abychom pomohli zvýšit povědomí o našich hodnotách a cílech. Podílí se na nich kulturologové a vyučující z univerzit,“ dodává lékař.
Další z protestujících je i Hooleia Kaeo. Pochází ze sousedního ostrova Maui. Z vrcholku Mauna Key jde vidět vrchol sopky Haleakala, pod kterou vyrůstala a která měřením od báze stejně jako Mauna Kea překoná Mount Everest.
„Není pravda, že nepodporujeme vědu. Naši předci byli vědci! Procestovali zeměkouli, vždyť to je věda! Označovat nás za odpůrce vědy je absurdní, stejně jako myslet si, že můžou takto jednat bez souhlasu našeho lidu,“ odráží Kaeo jednu z nejčastějších výtek směrem k protestujícím.
Ne všichni domorodci mají stejný názor
Pokrok astronomie podporuje například Kalepa Baybayan. Je vyučujícím na univerzitě a navigátorem tradiční havajské kánoe jménem Hokulea, na které Havajané obepluli velkou část Pacifiku. Postojům protestujících rozumí, ale neztotožňuje se s nimi. Kritizuje je navíc za to, že se obrátili na soudy, ale jejich rozhodnutí neuznávají.
„Soudci nejvyššího soudu rozhodli, že povolení ke konstrukci je validní a projekt má právo pokračovat. Nemůžete se zapojit do procesu, a když prohrajete, nerespektovat výsledek. Jsme země zákona, participativní demokracie. Necítím, že by protestující respektovali zákonná rozhodnutí,“ stěžuje si.
Teleskop může mít přínosy i Havajany
Všechna potřebná povolení získal projekt teleskopu v minulém roce. Protesty počátek konstrukčních prací zdržely a také kvůli pandemii se se stavbou letos nezačne.
Čtěte také
Mluvčí projektu Scott Ishikawa ale věří v dobrý konec stavby: „Výzkum veřejného mínění z počátku roku ukázal, že 92 procent lidí z Havaje věří, že by měla existovat cesta pro koexistenci vědy a tradiční havajské kultury na Mauna Kee.“
Teleskop podle něj pomůže upevnit reputaci Havaje jako místa pro světovou astronomii a přinese nové možnosti výzkumu. „Vždyť Andrea Ghezová pracující na observatořích na vulkánu získala letos za svou práci v oblasti studia černých děr Nobelovu cenu. Teleskop také přinese spoustu vzdělávacích příležitostí pro děti v technických oborech,“ slibuje zástupce.
Čtěte také
Dokreslují to oficiálně dostupná čísla. Teleskop by měl při stavbě přinést havajským společnostem několik stovek milionů dolarů; včetně tří set pracovních míst ve stavebnictví. Po dokončení bude každoročně vynakládat přibližně 50 milionů dolarů na provoz observatoře a zaměstnávat 140 zaměstnanců.
Další milion dolarů ročně vzejde z pronájmu pozemku – z toho zamíří většina zisku na podporu správy sopky. Pětina pak poputuje do úřadu pro havajské záležitosti.
Havaj zřejmě čeká ekonomická krize
Prosperitu by přál svému národu také James Stone přezdívaný Kimo. Sám byl v sedmdesátých letech součástí hnutí proti cvičnému bombardovaní jednoho z neobydlených havajských ostrovů Kaho’olawe. Havaj podle něj žije z turismu, který kvůli pandemii ustal. Nepodpořit teleskop je podřezáváním si větve a blížící se ekonomická krize pravděpodobně nejdrtivěji dopadne právě na domorodé obyvatele, myslí si.
Čtěte také
„Vždyť v době, když se Evropané báli ztratit z pohledu pevninu, používali Havajci sebevědomě k navigaci hvězdy a založili díky tomu prosperující společnost na Havaji. A znovu to mohou být hvězdy a příležitosti, které poskytuje připravovaný teleskop, co přinese lepší budoucnost pro rodilé Havajce.“
Teleskop je podle Stonea jen zástupný problém. Že je boj součástí něčeho daleko většího, přiznává i protestující Kaeo: „Spousta z nás bojuje o nezávislost, kontrolu nad naší půdou a nad našimi posvátnými místy. I o tom to je.“
A právě to kritizuje další místní Cole Santos: „Všude na Havaji je to posvátné. Teleskopy jsou posvátné. Všechna havajská místa uctívání v dřívějších časech byla místa pro pozorování hvězd. Havajské království prosazovalo nové technologie – mělo první elektrifikovaný palác na světě. Jde jen o perspektivu. Úhlem pohledu protestujících je bolest nad nespravedlností minulosti. Teleskop je cíl ventilace jejich frustrací. Velmi špatný cíl.“
Protestující se ale zdají být nezlomní. „Nahoře je už třináct teleskopů! Myslí si, že je to nejlepší místo pro pozorování. Mimo jiné pro hledání místa pro mimozemský život. To považuji za tragické. Nejsme schopni postarat se o vlastní planetu, tak se porozhlížíme po jiné,“ uvažuje Pua Caseová s přesvědčením, že čtrnáctý dalekohled nakonec na vulkánu nestane. „Pokud je nezastavíme my, udělá to Mauna,“ hrozí.
Poslechněte si celou reportáž Martiny Pouchlé.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.