V černé díry nevěřil ani Einstein. Nobelova cena míří k vědcům, kteří jejich existenci potvrdili

6. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Roger Penrose, Reinhard Genzel a Andrea Ghez

Černé díry jsou jedním z nejtemnějších tajemství vesmíru. Letošní laureáti – Roger Penrose, Andrea Ghezová a Reinhard Genzel – přesvědčivými argumenty přispěli k potvrzení teorie o jejich existenci.

Polovinu odměny, která se k Nobelově ceně váže, udělila Královská švédská akademie věd britskému matematickému fyzikovi Rogeru Penrosovi.

„Právě on v polovině 60. let matematickými postupy prokázal, že černé díry jsou přirozeným jevem ve vesmíru, kde platí Einsteinova obecná teorie relativity. Právě Albert Einstein přitom v existenci černých děr sám nevěřil,“ vysvětluje ve vysílání Plusu Štěpán Sedláček z vědecké redakce.

„Když se do sebe zhroutí příliš hmotná hvězda, může v gravitačním kolapsu vzniknout černá díra skrývající singularitu, kde jsou hustota hmoty a prostoročasová křivost nekonečné a známé fyzikální zákony přestávají platit. Odsud nic neunikne, ani světlo,“ popisuje Sedláček.

O existenci černých děr přitom teoretizovali vědci už v 18. století, konkrétně John Michell, který ho nazýval temná hvězda, a nezávisle na něm také Pierre-Simon Laplace.

Fyzika je i pro ženy, věří Ghezová

Ghezová a Genzel, kteří si rozdělí druhou polovinu finanční odměny, jež k ceně přináleží, se zasloužili o pozorování v oblasti Sagittarius A*, která vedla k dalším poznatkům o záhadném fenoménu černých děr.

Astronomka Andrea Ghezová a astrofyzik Reinhard Genzel se svými týmy došli ke zjištění, že pohyb skupiny hvězd v centru Mléčné dráhy ovlivňuje nějaký enormně hmotný neviditelný objekt, kolem kterého tyto hvězdy závratnou rychlostí obíhají.

„Nevíme, jak to může ovlivnit náš život na Zemi, ale posunuje to hranice našeho poznání –pomáhá porozumět tomu, co to je černá díra, a přispívá k objasnění vývoje a formování galaxií. Dnes už uznáváme, že tyto objekty jsou rozhodujícím stavebním prvkem našeho vesmíru," shrnuje vědkyně.

A dodává, že černé díry nadále zůstávají velkou záhadou. Vědci navzdory různým teoriím nevědí, co přesně se děje uvnitř těchto objektů.

Čtěte také

Ghezová se letos stala teprve čtvrtou laureátkou z celkem 215 držitelů Nobelovy ceny za fyziku a věří, že může inspirovat další ženy, aby se tak zábavnému oboru, jako je fyzika, věnovaly.

Kvůli pandemii koronaviru se bohužel letos ocenění nebudou moct fyzicky zúčastnit tradičního předávání cen ve Stockholmu. Měli by se ale připojit virtuálně a účast si vynahradit napřesrok.

Význam objevů, které letos získaly Nobelovou cenou, vysvětluje v audiozáznamu Štěpán Sedláček. 

autoři: Štěpán Sedláček , Zuzana Marková
Spustit audio

Související