„Odnést si písek z havajské pláže nosí smůlu a lidé ho posílají zpátky.“ Projděte se po Big Islandu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled na kráter Iki který je součástí sopky Kīlauea

Pohyb Pacifické tektonické desky vyzdvihl nad hladinu moře největší řetězec vulkanických ostrovů na světě – Havajské souostroví. Nejmladší a největší ostrov Havaj, místními daleko častěji zvaný Big Island, má dvě ne příliš známá prvenství.

Na ostrově najdete největší horu světa (měřeno od báze v oceánu), dnes už neaktivní vulkán Mauna Kea. A nejaktivnější sopku Kilauea, kolem které se rozkládá Národní park havajských vulkánů.

Havajci věří, že ostrovy stvořila bohyně Pelé: „Jsme na posvátné půdě. Tady, v kráteru Halema’umau, je domov Pelé, bohyně sopek a ohně a tvůrkyně Havajských ostrovů. Pára odcházející z vulkánu je její dech,“ vysvětluje strážce parku John Owens.

Ztuhlá láva nepatří do kapes turistů

Je to pokušení, ani malinké kousky zatuhlé lávy by si ale lidé do kapes schovávat neměli. Brát bohyni Pelé její vlastnictví prý přináší smůlu. Ukradené horniny a hrstky písku, které si s sebou z Big Islandu turisté odváží, pak po smolných zážitcích zděšeně posílají zpátky. Národní park má kvůli tomu podle rangera už slušnou sbírku vrácených nerostných suvenýrů. 

„Lidé nám posílají zpět bílý písek, černý zelený i červený písek,“ odkrývá geologické bohatství ostrova ranger. Kromě bělostných pláží na březích ostrova jsou na Havaji k vidění i laguny s černým, zeleným nebo červeným pískem.

Žhavá hornina se ze štítových sopek 

Národní park havajských vulkánů je téměř stejně velký jako nejlidnatější havajský ostrov Oahu. Jsou tu černé lávové pouště, krátery, travnaté pobřežní pláně, deštné pralesy i zasněžené vrcholky hor.

Od roku 1983 produkoval štítový vulkán Kilauea lávu celých pětatřicet let a vytvořil tak osm set akrů země. Z okolních obcí se tehdy musely evakuovat dva tisíce lidí. Stovka domů byla zničena a část parku je dodnes nepřístupná.

Pod vulkánem se na pobřeží nachází propadlina, do níž sopka klouže rychlostí až deset centimetrů za rok. Panují obavy z toho, že by se jižní bok hory mohl při silnějším zemětřesení sesunout do oceánu a vyvolat tsunami.

Více si poslechněte v reportáži Martiny Pouchlé.

Další Vědecké dobrodružství z Havaje můžete poslouchat živě na Plusu v 7:25.

Spustit audio