Havajská pláž, ze které se neodnáší mušle ani kamínky. Vědci tam zkoumají život tolerantních korálů

Na počátku dvacátého století ostrov o velikosti pěti hektarů v zálivu Kaneohe Bay vlastnilo biskupství. Od něj si ho koupil majitel závodu na tuňákové konzervy Christian Holmes, který ostrov přetvářel na soukromou rezidenci.

Později koupil ostrov ropný magnát Edwin Pauley. Ten nechal v 50. letech pro Havajskou univerzitu v Manoe postavit první laboratoře. Dnes patří celý ostrov Havajskému institutu mořské biologie a sídlí tam víc než deset specializovaných týmů. 

Koráli pár metrů od laboratoří

„Kdykoliv potřebuji korály pro svůj pokus, stačí mi nasadit si šnorchl a masku a můžu se pro něj potopit v zátoce, ve které náš institut sídlí,“ chválí polohu laboratoří česká vědkyně Eva Majerová. 

Eva Majerová|foto:Martina Pouchlá,Český rozhlas

Cenné jsou podle ní i tamní specifické podmínky: „Kaneohe Bay je hodně výjimečný, protože tu v 50. letech docházelo k rekultivaci korálů. Můžeme zjišťovat, jakým způsobem vznikal zdejší ekosystém. Dnes tu žijí poměrně tolerantní jedinci. Teploty vody v zálivu mají výraznější výkyvy, než kdybychom byli na otevřeném moři, jezdí tady spousta lodí a pohybují se tu turisté. Stres korálů je tady výrazně větší jinde. Můžeme porovnávat, jak koráli prospívají a brání se stresům tady a na jihu na Waikiki nebo Hanauma Bay, kde nejsou tak tolerantní.“ 

Eva Majerová se na ostrov dostala s unikátní expertizou v oblasti buněčné mikrobiologie. Korály totiž často studují ekologové, algologové nebo podmořští biologové. Nikoliv ale molekulární biologové jako ona. To jí dává výhodu zkoumat celý proces z neobvyklé perspektivy – při procesu se totiž zaměřuje na geny, které se spouští ve chvíli, kdy se korál učí s vysokými teplotami vypořádat.

Od surfování k mořské biologii

Svou lásku k oceánu má jediná Češka pracující v Havajském institutu mořské biologie společnou s většinou svých kolegů. Mezi výzkumnou výbavu na ostrově běžně patří potápěčské brýle se šnorchlem, neopren a ručník. S oceánem má spousta výzkumníků blízký vztah odmalička.

 „Vyrostl jsem u moře,“ líčí kolega Evy Majerové z laboratoře Carlo Caruso. „Nějakou dobu jsem byl rangerem  v národním parku v Americké Samoe, kde jsem zjistil, jak krásní koráli jsou. Tato zkušenost mě přiměla pohlížet na ně jako na národní poklad. Přemýšlel jsem, jak je pomoci zachovat. A začal jsem korály studovat,“ vypráví. 

Ty Roach dokonce zanechal kariéry v surfingu, aby se stal profesionálním vědcem. „Naučil jsem se surfovat na východním pobřeží v Severní Karolíně, kde jsem vyrostl. Na Havaj jsem se přestěhoval až poté, co jsem ukončil svou profesionální surfařskou kariéru,“ směje se výzkumník paradoxu, že právě na Havajských ostrovech jízda na nezlomené mořské vlně vznikla. 

Pláž, ze které se neodnáší mušle

Ke vstupu do laboratoří, mezi nimiž se nachází například kryobanka korálových tkání nebo nádrž se žraloky, je potřeba pozvání někoho z tamních pracovníků nebo Havajské univerzity v Manoe. Veřejnost má přístup jen na krátký pás bílého písku, který se vědci rozhodli ponechat jako otevřenou pláž. Musí na ni ale doplavat nebo připlout člunem.

„A nesmí se pak z pláže vzdálit, ani odnášet jakoukoliv mušličku nebo kamínek,“ varuje Majerová.

Zájemci mají nicméně možnost zapojit se do některého z osvětových programů, které Havajský institut mořské biologie ve svých prostorách pořádá. Havajci si své přírody považují, motivy tamních rostlin a podmořských živočichů nosí na svých proslulých barevných košilích.

Na kterých konkrétních vědeckých projektech havajští vědci pracují? Proč k tomu využívají i satelitní technologie nebo drony? A jak se Havajané pokouší ochránit ohrožené druhy vodních živočichů? Sledujte Vědecké dobrodružství z Havaje mezi korály a mořskými savci každý den na Českém rozhlasu Plus v 7:25.

Všechny díly najdete online zde.