V krizích musíme zobrazovat budoucí scénáře, říká Ondráš Přibyla, čerstvý držitel klimatické ceny

Přibyla proto na stránce Fakta o klimatu nejen shrnuje dosavadní data, ale ukazuje i možné budoucí trendy vývoje teploty. A důležitost těchto předpovědí srovnává se současnou pandemií.

Čtěte také

Klimatolog Tolasz: Stejně budeme muset opustit uhlí. Když to budeme odkládat, bude to bolestivější

„Když se podíváte na veškerá data, která jsou zatím publikována o covidu bežně v médiích, uvidíte tam dosavadní vývoj. To, co už jsme změřili. Co tam ale není, je budoucnost. Aby čtenář začal přemýšlet o budoucnosti, musí provést poměrně složitou mentální operaci –prodloužit si obě ty osy a představit si, jaký vývoj křivka bude mít,“ říká zakladatel projektu.

Právě možné budoucí scénáře nám pak umožňují lépe nastavit naše chování a reakce.

Na Faktech o klimatu Přibyla popisuje i to, jak vědci získávají čísla, z nichž analýzy i budoucí scénáře skládají. A pro Český rozhlas Plus vysvětluje, jak vědci zjišťují, že oxid uhličitý opravdu vypouští lidé:

Srovnání emisí skleníkových plynů na obyvatele|foto:Fakta o klimatu

„Pro vědce je nejpřesvědčivějším argumentem měření izotopové stopy. V zásadě jde o to, že ne všechny atomy uhlíku jsou úplně stejné – některé obsahují o neutron víc, říká se tomu izotop C-13. A různé zdroje oxidu uhličitého obsahují různá množství tohoto izotopu. Když člověk podrobně zkoumá tyto uhlíkové stopy, dochází k tomu, že hromadění oxidu uhličitého v atmosféře je dáno výhradně spalováním fosilních paliv.“

Podobná měření izotopů a dalších prvků pak podle popisu na stránce slouží k získávání dat o historické teplotě na Zemi.

Hnědouhelné elektrárny

Oceněný komunikátor vědeckých závěrů tvrdí, že abychom se v rámci změny klimatu vyvarovali nejhorších scénářů, musíme snižovat emise skleníkových plynů. A to jde v každé zemi jinak.

Čtěte také

Peksa: Je sociálně nezodpovědné vůči lidem v uhelném průmyslu neproměnit teď za evropské peníze energetiku

„Když se podíváme na srovnání emisí skleníkových plynů na obyvatele v různých zemích, vidíme, že Česko má dominantní sekci energetiky, to znamená výrobu elektřiny. Máme hromady hnědouhelných elektráren,“ připomíná.

A dodává, že jinak je tomu třeba ve Francii, která v minulosti vsadila na jadernou energetiku.

Dva stupně Celsia

Graf, se kterým v roce 2019 Fakta o klimatu začínala, ukazuje, že za posledních šedesát let vzrostla teplota v České republice o dva stupně Celsia. Celkově se přitom zatím Země oteplila zhruba o jeden stupeň.

Průměrná roční teplota v České republice|foto:Fakta o klimatu

„Data ke grafice jsme našli na Českém hydrometeorologickém ústavu. Vytvořili jsme tento základní a z mého pohledu docela zásadní graf,“ vzpomíná Přibyla.

Podle jeho závěrů se různé části Země oteplují různou rychlostí. Přičemž kontinentální Evropa se ohřívá asi dvakrát rychleji oproti světovému průměru.

Za nedocenitelnou službu veřejnosti

Cena za komunikaci globální změny klimatu, kterou Přibyla získal, má upozornit na ty, kteří se v médiích a na sociálních sítích vyjadřují o klimatické změně, a to srozumitelně i fakticky správně, vysvětluje Michal Broža, ředitel pražského Informačního centra OSN:

„Chceme na ně nasvítit reflektor a říct: Podívejte, tady je někdo, kdo má určitou specializaci, ale vystupuje z toho akademického prostředí a komunikuje poměrně složité, komplexní téma, dělá to zajímavým způsobem a stojí za to tomu naslouchat,“ říká.

Čtěte také

Vymírání druhů je poprvé důsledkem činnosti živého organismu, který si myslí, že je inteligentní, glosuje vědec Kindlmann

A právě takovým člověkem je Přibyla, dodává Pavel Jungwirth, předseda Učené společnosti České republiky. Na Faktech o klimatu oceňuje například vizuální podobu prezentovaných grafů a práci celého týmu pokládá za nedocenitelnou službu veřejnosti.

Součástí ocenění, které Přibyla převzal, je kromě symbolických sazenic javoru i odměna třicet tisíc korun. Cenu od letošního druhého ročníku uděluje Informační centrum OSN v Praze spolu s Učenou společností České republiky.

Výběr grafů ze stránky Fakta o klimatu už je dostupný i v tištěné podobě jako Atlas klimatické změny. Je určen například pro učitele a studenty.

Více si poslechněte v reportáži Jana Žižky.