Klimatolog Tolasz: Stejně budeme muset opustit uhlí. Když to budeme odkládat, bude to bolestivější
První měsíce koronavirové pandemie se zdály být pro klima úlevné, zastavily se továrny, bylo méně letadel i aut, klesly emise skleníkových plynů i dalších škodlivin. Klimatolog Radim Tolasz ale upozorňuje, že pandemie změny klimatu nezastavila.
„Klimatologie se pohybuje v dlouhých časových intervalech a my klimatologové jsme hned na jaře věděli, že sestup emisí, který byl zaznamenaný, bude krátkodobý. Podle našich odhadů bude mít letošní rok snížené emise globálně zhruba o pět procent. A vzhledem k tomu, že se emise zase vrací rychle zpátky, se ten pětiprocentní pokles na klimatu prakticky vůbec neprojeví,“ vysvětluje klimatolog, který Česko zastupuje v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Čtěte také
Neočekává, že by důsledky koronavirové krize zastínily tu klimatickou. „Nejsem přesvědčen o tom, že si svět po epidemii řekne, že na klima můžeme zapomenout. Věřím, že k tomu nedojde, že by snahy o nějakou globální dohodu vyšuměly do ztracena s odvoláním na covid.“
Tolasz si ani nemyslí, že by kvůli oživení ekonomik po covidové krizi mohlo v některých zemích dojít k otevírání uhelných dolů nebo k většímu využití fosilních paliv než dosud. „Jsem přesvědčený, že ekonomové už teď přemýšlí nad tím, jak nastavit ekonomická pravidla těžby fosilních paliv tak, aby se přestala vyplácet,“ míní.
„I ve Spojených státech, které za éry prezidenta Donalda Trumpa často tvrdí, že změna klimatu neexistuje a že budou podporovat fosilní byznys, byla cena elektřiny vyrobená v loňském roce z fosilních paliv vyšší než z obnovitelných zdrojů. A to v Americe znamená, že ten fosilní byznys opustí,“ myslí si laureát Ceny za komunikaci globální výzvy změny klimatu.
I jádro je lepší než uhlí
Tolasz nastiňuje také vizi, jakým směrem by se měla v rámci ochrany klimatu ubírat česká energetika:
„Museli bychom rozhodnout o tom, že budeme trvat na útlumu spotřeby fosilních paliv v českých elektrárnách. A na tom, aby se postupně odcházelo i od spalování plynu, ropy a dalších fosilních paliv ve prospěch takzvané zelené energie. Což je třeba vodní energie a z mého pohledu je to i jádro.“
Čtěte také
Připomíná, že vládní uhelná komise by měla ke konci roku rozhodnout, kdy Česko odejde od uhlí. „Bude naplánovaný nějaký postupný útlum. Zatím se z uhelné komise dozvídáme kusé zprávy, že to bude kolem roku 2030 nebo krátce po roce 2030,“ připomíná.
Připouští, že pro žádnou vládu nebude jednoduché se k takovému kroku odhodlat. „Pokud lidé zvolí takovou vládu, která bude mít odvahu, aby to udělala, tak to udělá. Pokud zvolíme vládu, která to nebude chtít udělat a budeme to odsouvat ještě dalších pět až deset let, stejně to budeme muset udělat, a bude to bolestnější,“ varuje.
Podíl člověka
Podle Tolasze ale česká veřejnost začíná chápat, že se s klimatem něco děje a hlavně že za to alespoň částečně může člověk.
„Dokonce si myslím, že veřejnost začíná chápat, že nejde jen o klima. V okamžiku kdy se bavíme o fosilních palivech, bavíme se i o běžných smogových situacích na Ústecku, Ostravsku a v Praze, které v následující zimě přijdou. A pokud odejdeme od fosilních paliv, budeme dýchat zdravější ovzduší,“ připomíná.
Čtěte také
Jak velký je podíl člověka na aktuálních změnách klimatu, se podle něj přesně říct nedá. „Ale z tvrdých dat je jednoznačné, že spalování fosilních paliv a to, jak se chováme ke krajině, jednoznačně směřuje k tomu, že nutí přírodní procesy a klimatický systém jako takový, aby se oteplovalo,“ naznačuje.
Vysvětluje, že pokud by vliv člověka na změny klimatu tvořil jen malý podíl, klimatický systém aktuálně globálně směřuje k ochlazování. „To dnes víme, protože umíme alespoň částečně od sebe odlišit přirozené kolísání a variabilitu klimatu a ten antropogenní vliv,“ popisuje.
Masová migrace i nedostatek vody
V případě, že by se v následujících dvaceti letech v oblasti klimatu nic neřešilo, na konci století by podle odhadů došlo k vzestupu globální teploty zhruba o šest nebo sedm stupňů. „Dnes jsme na jednom stupni,“ připomíná klimatolog a nastiňuje důsledky:
„Jedním z nich by pravděpodobně byla masová migrace, protože by se dramaticky zvýšil podíl plochy na zemi, která bude těžce obyvatelná. A například ve střední Evropě bychom měli velký problém s vodou. Protože srážky se nezvyšují a modely neukazují, že by se měly dramaticky zvyšovat, vyšší teplota udrží více vody ve formě vodní páry a méně vodních kapkách. To znamená, že by pršelo pořád stejně a při vyšší teplotě, tedy větším výparu, by v české krajině chybělo dramatické množství vody.“
Poslechněte si v audiozáznamu Osobnost Plus. Ptala se Barbora Tachecí.
Související
-
Zemědělci v Rakousku se připravují na sucho a horko. Pěstují rýži, zkouší předpověď plodinám na míru
V Rakousku se začíná znovu pěstovat víno a další plodiny, kterým prospívá větší sucho – například sója, amarant, proso nebo rýže.
-
V důsledku oteplování zřejmě smrky nahradí dub, extrémní jevy ale mohou změny naopak zpomalit
Více než 50 vědeckých institucí analyzovalo výskyt pozdních mrazů na různých místech planety v letech 1959–2017. Poznatky mohou pomoci stanovit strategii odolnosti dřevin.
-
Za sucho nemůže zemědělství, ale klimatická změna, míní ministr Toman
Sucho je po celém Česku, dokonce i to zemědělské. Podle ministra životního prostředí je situace katastrofická. Host: ministr zemědělství za ČSSD Miroslav Toman.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.