Za sucho nemůže zemědělství, ale klimatická změna. Zemědělcům je to dáváno za vinu neprávem, míní ministr Toman

Tisíce vědců z celé Evropy protestují proti intenzivnímu zemědělství, které podle nich ničí půdu, biodiverzitu a prohlubuje sucho. V petici navrhují, aby se změnil systém zemědělských dotací a přednost dostala menší pole. Není tedy na čase změnit celý systém, a to včetně zemědělských dotací?

Čtěte také

iROZHLAS

Situace je katastrofická, říká ministr Brabec o nejhorším suchu za posledních 500 let

„Tam bude velká změna. Už dnes je v Česku podmíněnost pobírání dotací šetrným hospodařením na půdě… Od 1. ledna letošního roku platí na erozně ohrožených půdách… omezení výměru jedné plodiny na 30 hektarů, nutíme je dělat ochranné pásy, musí tam být dostatek organické hmoty a podobně. Od příštího roku to platí na veškeré orné půdě v Česku,“ odpovídá ministr Toman.

Dodává, že za sucho nemůže pouze zemědělství. „Není to o tom, že by jen zemědělství prohlubovalo problémy se suchem. Na vině je klimatická změna. Zemědělcům je to často neprávem dáváno za vinu…, ale myslím, že to není spravedlivé. Musíme rozlišovat dobré a špatné zemědělce a v Česku je většina dobrých, kteří se o půdu starají dobře.“   

Změna zemědělství začala

Stát prý dnes podle ministra podporuje precizní zemědělství, agroforesty (stromy v krajině), budování mokřadů, remízků, rybníků a další opatření pro zadržování a distribuci vody v krajině dohromady za 13,7 miliard korun (2019). Kdy to ale poznáme přímo v krajině?   

Čtěte také

České zemědělství se po epidemii bude muset zásadně změnit, vyzývá biolog

„Chceme podporovat živočišnou výrobu (a pěstitele meziplodin), abychom dostali organickou hmotu do půdy, a to se projevuje už letos,“ odpovídá. Pak ale dodává, že další změny uvidíme tak do tří let.

„V půlce května chceme vypsat program podpory venkova, a to pro ty, kteří se zaměří na ovoce, zeleninu, brambory a chmel. Když tyto komodity podpoříme, tak se změní i naše krajina. Přibudou sady, obnovíme další chmelnice apod. a krajina se průběžně bude měnit… Musíme podporovat soběstačnost a nebýt závislí na dovozech.“

Kdy se tady přestane pěstovat ve velkých lánech hlavně kvůli přímým evropským dotacím? „Předpokládám, že se to všechno projeví tak za rok dva tři… Celkovou částkou 3,3 miliardy korun, řádově 900 milionů jde na komodity (ovoce, zelenina, brambory a chmel), tedy ne na obilí nebo řepku. Vedle toho 1,6 miliardy půjde na živočišnou výrobu a další peníze na zpracování výroby na produkty. A máme tam speciální věc pro malé zemědělce – je vyčleněno 600 milionů korun, a to tak, aby mohli produkovat a zároveň zpracovávat přímo na farmě. Ti malí se mohou přihlásit i do dalších programů, ale velcí do tohoto programu vstupovat nemohou,“ odpovídá oklikou s tím, že většina peněz je z národních zdrojů.

Green Deal? Musíme přehodnotit

Není tomu tak dávno, co vicepremiér za ANO Karel Havlíček zveřejnil záměr vlády přehodnotit postoj ke Green Deal, tedy k zelené dohodě o snižování emisí a uhlíkové neutralitě do roku 2050.

Čtěte také

Česko zažívá nejhorší sucho za 500 let, zemědělství by mělo změnit strategii, doporučuje odborník

„Já s tím plně souhlasím,… nastavení se musí přehodnotit. A v současné situaci vyhodnotit, jestli jsme schopni pokračovat dál… S tím, že dokud není hotový víceletý finanční rámec, tak bychom nevěděli, kolik na to vůbec máme peněz. My ale nečekáme na Evropu, pracujeme na tom, ale nemůžeme se nechat zatlačit do kouta.“

Naše zemědělství podle Tomana není tak intenzivní jako třeba v Nizozemsku, Belgii nebo Německu, kde mají „daleko větší intenzitu chovu zvířat, kde mají daleko větší zatížení pesticidy na hektar, a říct plošně, že to všichni sníží o X procent, je nespravedlivé. Budu chtít, aby se to přehodnotilo a řeklo se, na jakou úroveň se chceme dostat. Aby nebyly potrestány menší země,“ dodává.      

Celé Interview Plus Veroniky Sedláčkové najdete v audiozáznamu.