Jaro je letos normální. Napomohl tomu sníh a mráz, který uškodil hrabošům a klíšťatům

11. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaro, sněženky

Nástup jara bedlivě sledují botanici i meteorologové. Jejich předpovědi pak ocení hlavně alergici. O tom, kde a jak silně kvetou alergenní rostliny, se dozví v přehledném pylovém semaforu. Zatím se ale zdá, že jarní příroda se probouzí pozvolně, a to zřejmě díky průběhu uplynulé zimy. „Letošní zima nám určitě pomohla díky sněhové pokrývce,“ vysvětluje Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Sníh podle něj půdě poskytl potřebnou vláhu, čímž výrazně zmírnil dlouhotrvající sucho. „Hodně pomohlo, že sníh padal na nepříliš zamrzlou půdu. V nížinách sněhová pokrývka vydržela kolem dvaceti dnů a ve vyšších polohách to bylo podstatně déle,“ doplňuje.

Důležité je i to, že při tání voda neodtékala pryč, ale vsakovala se do půdy.

Zima pomohla rostlinám

Fenologii, tedy sledování aktuálních fází růstu rostlin, se v Českém hydrometeorologickém ústavu věnuje Lenka Hájková. Podle ní rostlinám letos nevadily ani velké mrazy, které místy klesaly i pod mínus 25 stupňů Celsia.

Čtěte také

„Nejednalo se o holomrazy, protože v tu dobu ležela na zemi i sněhová pokrývka. Mrazy naopak pomohly poničit populace některých škůdců, například hraboše polního či klíštěte obecného,“ vysvětluje Hájková.

Díky chladné zimě jaro nastupuje pozvolně. Hájková uvádí, že jsme v takzvaném fenologickém předjaří. „V přírodě můžeme vidět první květy sněženek, bledulí či rozkvetlou lísku obecnou,“ popisuje. Zároveň můžeme pozorovat poupata olší a první kočičky na vrbách.

Nástup těchto fenologických fází je v tuto roční dobu normální, což je rozdíl oproti minulým rokům. „Jako příklad mohu uvést kvetení lísky obecné v roce 2015 na stanici Lednice. Líska zde začala kvést již 22. ledna. V loňském roce jsme na stanici Benešov zaznamenali počátek kvetení sněženky podsněžník již 9. února,“ říká Hájková. 

Alergiky varuje pylový semafor

Pokud rostliny rozkvetou dříve, než by měly, hrozí jim, že je zničí mráz. Nebo můžou ve zvýšené míře potrápit alergiky – to v případě, že kvete několik alergenních rostlin najednou. Pro alergiky na svých internetových stránkách ČHMÚ chystá „pylový semafor“.

Čtěte také

„V současné době dokončujeme poslední technické úpravy a předpokládáme, že semafor spustíme ve druhé polovině března,“ přibližuje Hájková.

Jednat se bude o interaktivní mapu členěnou podle okresů. Když návštěvník klikne na vybraný okres, objeví se mu, jak moc pylu se v ovzduší zrovna objevuje. A samozřejmě nebude chybět ani informace o tom, o který rostlinný druh se jedná. Pro lepší přehlednost se míra ohrožení pylem v ovzduší rozdělí do pětistupňové škály. Jednička bude znamenat zanedbatelné riziko, naopak při pětce by měli alergici obzvláště zpozornět.

Kromě aktuální situace nebude v pylovém semaforu chybět ani pylový kalendář. V něm se dozvíme, kdy které druhy běžně kvetou. Z toho se dá odvodit, na co se v nejbližší době připravit. Třeba právě teď by si alergici měli dát pozor na pyl lísky, jehož koncentrace v ovzduší stoupá, a v teplejších lokalitách i na pyl olše.

Zapojit se může veřejnost

Probouzející se a kvetoucí příroda bude tématem i biometeorologických zpráv. Krátká videa s nimi Český hydrometeorologický ústav zveřejní každý týden.

Pozorovat probouzející se přírodu je možné i díky projektu Fenofáze.cz. Připravuje ho Akademie věd a ČHMÚ se k němu přidal před třemi lety. Do projektu se může zapojit naprosto každý.

Stačí se zaregistrovat a vybrat si rostlinný druh, který chceme sledovat. Pak budeme fotit jeho jednotlivé fenologické fáze. Začneme tedy pupeny, pak počkáme na květy, na plody a na podzim zase budeme fotit, jak listy žloutnou a strom nebo rostlina se ukládá ke spánku. U toho všeho zaznamenáme místo a čas pořízení snímku.

Výsledkem je mapa, která ukazuje, v jakém stádiu jednotlivé rostliny na území Česka zrovna jsou. Výsledkem je velmi cenný nástroj pro výzkumníky, kteří tak můžou sledovat aktuální stav přírody.

Spustit audio

Související