Problémy s vodou a suchem v Česku jsou stejné jako v rozvojových zemích, hodnotí ekolog Zelený
S důsledky globálního oteplování se potýkají lidé po celém světě. Nejhůře situace dopadá na zemědělce v rozvojových zemích, například v Iráku, Afghánistánu nebo Mongolsku. „Sucho a povodně. Ale také silné bouřky, jen v daleko větší měřítku než u nás,“ popisuje problémy Jakub Zelený, ekolog a poradce pro klimatické projekty Člověka v tísni. Právě Člověk v tísni se lidem ve zmíněných zemích snaží s adaptací na nové podmínky pomoci.
Počasí se v rovníkové oblasti stává pro místní nepředvídatelné. Bez moderních technologií se ale jen těžko dá v takové situaci zabránit velkým ztrátám úrody.
„Oni jsou zvyklí na nějakou pravidelnost – kdy přichází deště, kdy mají zasít – a to se teď poslední dobou mění. Počasí je daleko nepředvídatelnější a má daleko prudší výkyvy. A pro to zemědělské obyvatelstvo je vlastně hrozný problém se nějakým způsobem přizpůsobit bez vnější pomoci,“ říká Zelený.
Čtěte také
Neschopnost změnám čelit ale vede k silnější migraci obyvatel. „Prostě se odstěhují z toho místa, které už není obyvatelné. Buďto se stěhují v rámci své země, nebo v rámci kontinentu. Anebo se potom stěhují i mimo kontinent, ale hlavní migrační cesty jsou v rámci Afriky,“ přibližuje dosavadní praxi ekolog.
Přeměna polopouště
V této nelehké životní situaci se snaží pomáhat dobrovolníci i profesionálové z řad Člověka v tísni. „Jde o rozvojovou pomoc, kdy se snažíme regenerovat a rehabilitovat tu krajinu, aby byla lépe schopná odolávat klimatickým extrémům,“ vysvětluje poradce pro klimatické projekty Zelený a dodává:
Čtěte také
„Před příchodem Člověka v tísni vypadá krajina tak, že je to taková polopoušť, pustina. Původně to byla úrodná země, ale vlivem hospodaření byla i odlesněná. A tím, že byla odlesněná, tak vlivem deště potom ztratila ornici. To znamená, že ztratila svou plodnost a nic moc tam neroste.“
A právě na taková místa cílí Člověk v tísni své projekty. „Jsou zaměřeny na zemědělství, management krajiny nebo péči o krajinu. To může znamenat i zalesňování, ale neznamená to, že tam přijdeme a vlastnoručně tam vysazujeme stromy,“ vysvětluje Zelený.
„Snažíme se pracovat s místními lidmi – naučit je techniky, jak s tou krajinou hospodařit, jak třeba stavět zasakovací příkopy, jak sázet správně stromy a jak pěstovat plodiny, tak aby se krajina obnovovala,“ doplňuje ekolog.
Už i v Česku
Novinkou jsou pro Člověka v tísni podobně zaměřené projekty realizované i na českém území. „Snažíme se přesunout své aktivity i na českou půdu, zejména v souvislosti se suchem. Ty problémy, které tady zažíváme, jsou stejné jako ty, které zažívají obyvatelé rozvojových zemí,“ říká Zelený.
Čtěte také
Ani u nás přitom nejde přímo o realizaci opatření, ale hlavně o koordinaci. „Role Člověka v tísni je přinést tu osvětu a propojit jednotlivé aktéry. A umožnit jim, aby se dokázali domluvit a aby byli schopni si zažádat o nějaké dotace nebo granty,“ vysvětluje koordinátor a popisuje, co konkrétně v Česku prosazují:
„Snažíme se do krajiny zavádět tůně, mokřady, revitalizovat vodní toky, nějaké travní porosty a hlavně zeleň, která v krajině chybí.“
Přestože si mladí lidé možná myslí, že jejich protesty neměly ten účinek, jsem přesvědčený, že jejich hlas byl velmi silný.
Jakub Zelený
Klíčovou pro boj s klimatickými změnami bude podle Zeleného především mladá generace. Také z toho důvodu se na ni Člověk v tísni hodlá zaměřit. A to rovnou v celoevropském měřítku.
„Chceme připravit sérii workshopů pro mladé lidi, kdy je budeme školit v tom, jak efektivně vystoupit v diskuzi s politiky nebo dalšími důležitými hráči,“ přibližuje jednu z klíčových aktivit nového projektu.
Čtěte také
Mohou ale mladí lidé reálně něco změnit? „Viděli jsme rok 2019, který byl hodně ve znamení studentských protestů za klima. Přestože si třeba mladí lidé možná myslí, že protesty neměly ten účinek, který zamýšleli, jsem přesvědčený, že jejich hlas byl velmi silný. Z tohoto důvodu si myslím, že mladí lidé jsou ti, kteří mají největší a nejsilnější hlas a největší legitimitu bojovat a motivovat společnost k tomu, aby něco s klimatem udělala,“ uzavírá Jakub Zelený, poradce pro klimatický projekty Člověka v tísni.
Poslechněte si celý rozhovor Tatiana Čabákové s Jakubem Zeleným.
Dozvíte se také, co je důležité při komunikaci změny klimatu, nebo jakou osvětovou kampaň Člověk v tísni chystá v českých městech.
Související
-
Letošní zima přinesla krajině dostatek vláhy. I přesto nadále hrozí sucha, varují odborníci
Po mnoha letech má krajina na většině území Česka dostatek vláhy. A to především díky zimě bohaté na sněhové srážky. Tento stav ale podle odborníků nemusí dlouho vydržet.
-
Kůrovec je tady od doby ledové, co se změnilo, je sucho a horko, vysvětluje entomolog Hulcr
Kůrovců žije na světě asi 6 tisíc druhů a jsou to velmi zajímaví tvorové, říká lesní entomolog Jiří Hulcr, který tyto brouky studuje na Floridě.
-
Aby se už lidé neptali, jestli mají sucho, nebo povodně. Polsko hledá způsoby, jak zadržet vodu
Extrémní sucho sužuje také Polsko, zejména střední část země, kde tradičně méně prší. Odborníci se snaží hledat způsoby, jak vodu v krajině zadržet.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
