Aby se už lidé neptali, jestli mají sucho, nebo povodně. Polsko hledá způsoby, jak zadržet vodu v krajině

„Loni bylo horké léto s mnoha teplotními rekordy. I zima byla teplá, beze sněhu, a jaro tak bylo opět extrémně suché,“ popisuje Angelika Palarzová z Jagellonské univerzity v Krakově. Bez sněhové pokrývky má půda zjara deficit. A když potom málo prší, je to o to víc znát.

Nejvíc sucho trápí dlouhodobě střední část země, říká její kolegyně Agnieszka Wypichová. „Srážky na jaře byly intenzivní a voda se nedokázala vsáknout. V Polsku pak došlo k výstrahám před povodněmi a zároveň před suchem. Lidé se navzájem ptali: Máte sucho, nebo povodně?“

V jednu chvíli jsme měli v Polsku oba extrémy současně.
Agnieszka Wypichová

I severní soused České republiky se snaží vytvářet projekty pro zadržování vody. Spadají tam modernizace farem, příspěvky na nové nebo zapomenuté způsoby zavlažování nebo třeba šetrné územní plánování, vyjmenovává Wypichová.

Hydroložka Joanna Pociask-Karteczka dodává, že odborníci teď uvažují například o převrácení funkce někdejších odvodňovacích kanálů. A upozorňuje, že rezervy existují: není například potřeba zadržovat kvalitní pitnou vodu pro potřeby průmyslu a zemědělství, vysvětluje.

Spotřeba pitné vody v polských domácnostech totiž tvoří jen asi desetinu polských zásob. „Kolem 70 procent všech vodních zdrojů se používá pro průmysl a 20 procent pro zemědělství,“ uzavírá hydroložka.

Poslechněte si audiozáznam celého Vědeckého dobrodružství Ondřeje Ševčíka. Všechny vědecké články ze střední Evropy o suchu a klimatických změnách najdete zde.