Kůrovec je tady od doby ledové, co se změnilo, je sucho a horko, vysvětluje entomolog Hulcr
Kůrovců žije na světě asi 6 tisíc druhů a jsou to velmi zajímaví tvorové, říká lesní entomolog Jiří Hulcr, který tyto brouky studuje na Floridě. České kůrovcové kalamity jsou podle něj ve srovnání s tím, k čemu dochází ve světě, velmi malé, ale navzdory škodám, které lýkožrouti napáchají, jde o součást přirozené obnovy lesa. Důkazem je podle něj Šumava, která 10 let poté, co velké plochy lesa uschly, nyní překypuje životem.
„Náš lýkožrout smrkový je škodlivý proto, že jsme si sem nasázeli smrky. To není vlastnost toho hmyzího druhu, ale jeho vztahu k hostitelské rostlině a toho, co lidé udělali z lesů a krajiny,“ vysvětluje v Hovorech Hulcr.
Čtěte také
„Ten kůrovec je tady už od doby ledové a byl i před ní, není to nic nového. Co je nové, jsou dvě věci: horko a sucho, globální oteplování. A právě to je na zdraví lesa vidět úplně nejvíc – lesníci, zemědělci, lidé, co pracují s vodu, jsou dnes v popředí globálního klimatického masakru, do kterého se řítíme. Smrky mají prostě žízeň. A je jich moc a jsou hodně nahusto vysázené,“ zdůrazňuje lesní entomolog a pokračuje:
„Je to zemědělská perspektiva, že známe jen jednoho našeho škůdce kůrovce. To je dané tím, že jsme si sem nasázeli smrky. Ale naše entomologická a lesnická komunita zná kůrovců podstatně víc.“
„Máme erudované lesníky, entomology, Češi dlouho vedli kůrovcologii nejen ve střední, ale v celé Evropě. Podle starých klíčů se stále určují kůrovci i ve světě,“ vyzdvihuje lesní entomolog Jiří Hulcr.
Poslechněte si celé Hovory Ondřeje Nováka.
Související
-
Vodu lépe zadrží prales než hospodářský les, ví na Slovensku. Pralesům se teď snaží zajistit ochranu
Na Slovensku mají pětkrát víc pralesů než jich je v České republice. Jde o místa, kde lidská činnost nezanechala stopu a funguje přirozené zadržování vody.
-
Hmyz je tak zajímavý, že i když mě kousne, prohlédnu si ho, říká entomolog Tropek
Studoval hmyz a ekosystémy v Africe, jihovýchodní Asii i Oceánii a do letoška trávil podstatnou část roku na cestách.
-
Němci chtějí zpátky přirozené záplavy. Po desítkách let vrací vodu do říčních koryt lužních lesů
Rozsáhlý pás lužních lesů poblíž Lipska se přirozeně nezaplavuje už málem celé století. Vodu odvádějí regulované říční toky a nově zbudované kanály.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
