Kůrovec je tady od doby ledové, co se změnilo, je sucho a horko, vysvětluje entomolog Hulcr
Kůrovců žije na světě asi 6 tisíc druhů a jsou to velmi zajímaví tvorové, říká lesní entomolog Jiří Hulcr, který tyto brouky studuje na Floridě. České kůrovcové kalamity jsou podle něj ve srovnání s tím, k čemu dochází ve světě, velmi malé, ale navzdory škodám, které lýkožrouti napáchají, jde o součást přirozené obnovy lesa. Důkazem je podle něj Šumava, která 10 let poté, co velké plochy lesa uschly, nyní překypuje životem.
„Náš lýkožrout smrkový je škodlivý proto, že jsme si sem nasázeli smrky. To není vlastnost toho hmyzího druhu, ale jeho vztahu k hostitelské rostlině a toho, co lidé udělali z lesů a krajiny,“ vysvětluje v Hovorech Hulcr.
Čtěte také
„Ten kůrovec je tady už od doby ledové a byl i před ní, není to nic nového. Co je nové, jsou dvě věci: horko a sucho, globální oteplování. A právě to je na zdraví lesa vidět úplně nejvíc – lesníci, zemědělci, lidé, co pracují s vodu, jsou dnes v popředí globálního klimatického masakru, do kterého se řítíme. Smrky mají prostě žízeň. A je jich moc a jsou hodně nahusto vysázené,“ zdůrazňuje lesní entomolog a pokračuje:
„Je to zemědělská perspektiva, že známe jen jednoho našeho škůdce kůrovce. To je dané tím, že jsme si sem nasázeli smrky. Ale naše entomologická a lesnická komunita zná kůrovců podstatně víc.“
„Máme erudované lesníky, entomology, Češi dlouho vedli kůrovcologii nejen ve střední, ale v celé Evropě. Podle starých klíčů se stále určují kůrovci i ve světě,“ vyzdvihuje lesní entomolog Jiří Hulcr.
Poslechněte si celé Hovory Ondřeje Nováka.
Související
-
Vodu lépe zadrží prales než hospodářský les, ví na Slovensku. Pralesům se teď snaží zajistit ochranu
Na Slovensku mají pětkrát víc pralesů než jich je v České republice. Jde o místa, kde lidská činnost nezanechala stopu a funguje přirozené zadržování vody.
-
Hmyz je tak zajímavý, že i když mě kousne, prohlédnu si ho, říká entomolog Tropek
Studoval hmyz a ekosystémy v Africe, jihovýchodní Asii i Oceánii a do letoška trávil podstatnou část roku na cestách.
-
Němci chtějí zpátky přirozené záplavy. Po desítkách let vrací vodu do říčních koryt lužních lesů
Rozsáhlý pás lužních lesů poblíž Lipska se přirozeně nezaplavuje už málem celé století. Vodu odvádějí regulované říční toky a nově zbudované kanály.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
