Němci chtějí zpátky přirozené záplavy. Po desítkách let vrací vodu do říčních koryt lužních lesů

25. září 2020
Vědecká dobrodružství
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lužní les

Rozsáhlý pás lužních lesů poblíž Lipska se přirozeně nezaplavuje už málem celé století. Vodu totiž odvádějí regulované říční toky a nově zbudované kanály. Zemědělská činnost, lesnictví nebo těžba jílu proměnily krajinu k nepoznání.

To by teď místní odborníci na životní prostředí rádi změnili. „Už dobrých osmdesát let se místní lužní lesy nezaplavují. Přitom záplavy jsou nedílnou součástí každé lužní krajiny,“ říká Maria Vlaicová, bioložka z Německého svazu ochránců přírody.

Čtěte také

A dodává, že regulované říční toky a nově zbudované kanály navíc přispívají i k poklesu hladiny podzemních vod.

V konečném důsledku se celkově proměňuje charakter krajiny. Mezi původními duby, jasany a jilmy se začínají prosazovat javory a zaniká tak přirozené prostředí mnoha ohrožených druhů hmyzu, ptáků a dalších živočichů.

Maria Vlaicová

Ochránci přírody by chtěli vzájemně propojit okolní vodní systém s vyschlými koryty, která se podařilo zachovat. Věří, že se tak nakonec povede obnovit i přirozené zaplavování.

„Funkční lužní krajina zmírňuje dopady sucha, dokáže na delší čas zadržet vodu a tu pak postupně uvolňovat do okolí, mimo jiné i formou chladnějšího vzduchu,“ vysvětluje záměr, který podporuje i zastupitelstvo města Lipsko, biolog z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí Mathias Scholz.

Všechna Vědecká dobrodružství, mimo jiné o boji středoevropských zemí se suchem, najdete zde.

autoři: Filip Rambousek , Zuzana Marková
Spustit audio