V Polsku nejdřív lesy odvodňovali. Teď přemýšlí, jak v nich vodu udržet
V posledních letech se Poláci snaží změnit přístup k vodě v lesích, odkud se ji v minulém století snažili usilovně dostat. Vlhké a bažinaté lesy bylo dřív potřeba vysušit odvodňovacími kanály tak, aby se usnadnil přístup ke dřevu. Jenže teď lesy usychají.
„Odvodňovalo se ve velkém měřítku,“ připouští vedoucí katedry ekologie lesa na Zemědělské univerzitě v Krakově Jerzy Swagryk. „Teď je to samozřejmě naopak, začali jsme zjišťovat, že odvodňování zvyšuje riziko usychání stromů. A navíc pak máme problémy i v jiných částech země, protože v lesích pramení řeky.“
Celé Polsko se řadí mezi evropské státy s nejnižším podílem vody na obyvatele. Pro představu, na hlavu tam připadá třikrát méně vody než v Česku. Důsledky odvodňování dopadají i na nejdelší polskou řeku Vislu, jejíž průtok se rok od roku menší.
Hynou borovice
Sucho, které trápí už několik let Polsko a zejména jeho jihozápadní část, přináší i další potíže. Například hynou borovice, a to mimo jiné kvůli invazi kůrovce lýkožrouta vrcholkového.
Čtěte také
„Úmrtnost borovic je velkým problémem pro polské hospodářství. Více než 50 procent zdejších stromů jsou totiž právě borovice,“ vysvětluje Swagryk.
„Například ve Vratislavi už ale teď nenajdete jediný druh, který by suchem nebyl poškozen,“ dodává jeho kolega Jaroslaw Socha.
Jedním z řešení je druhově pestřejší les. Podle vedoucího katedry ekologie lesa Swagryka by se odolnější výsadba měla zaměřit hlavně na původní druhy.
Poslechněte si audiozáznam celého Vědeckého dobrodružství Ondřeje Ševčíka. Všechny vědecké články ze střední Evropy o suchu a klimatických změnách najdete zde.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka