Letošní zima přinesla krajině dostatek vláhy. I přesto nadále hrozí sucha, varují odborníci

Z aktuálních informací portálu InterSucho vyplývá, že Česko nedostatkem vody rozhodně netrpí. Alespoň v těchto dnech. Podle údajů z minulého týdne má více než 99 procent území Česka dostatek vláhy. Na 11 procentech území je dokonce o něco víc vody, než by krajina potřebovala.

Čtěte také

Loňský rok byl nejteplejším v Evropě. Z grónského ledovce odtálo 600 bilionů kubíků vody

Přispěla k tomu letošní zima. Sněhu bylo víc než v posledních několika letech a sněhová pokrývka navíc vydržela na mnoha místech o poznání déle. Jak ale připomíná bioklimatolog Miroslav Trnka, výzkumný pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a současně profesor Mendelovy univerzity v Brně, z dlouhodobého hlediska nebyla letošní zima nijak zvlášť výjimečná.   

„Z hlediska teplot i srážek to byla zima, která se sotva blížila průměru. Naštěstí ale pomohla smazat okamžitý deficit, který jsme měli jak v povrchové vrstvě půdy, tak co se týče zásob podzemních vod, zvlášť těch mělkých. To bylo něco, co i vodohospodáře trápilo už několikátý rok a je dobře, že k tomu došlo,“ pochvaluje si Trnka.

Hrozba sucha zůstává

Toto krátkodobé zlepšení ale neznamená konec problémů se suchem. Dlouhodobý trend je totiž zcela zřejmý, a to i přes mírné výkyvy počasí. Na to bychom podle profesora Trnky neměli zapomínat. V tomto ohledu není dobré řídit se pocity. Užitečnější je sledovat dlouhodobá data o vývoji teplot a srážek. 

Čtěte také

Kůrovec je tady od doby ledové, co se změnilo, je sucho a horko, vysvětluje entomolog Hulcr

„Třeba loňský rok vypadá jako relativně chladný, protože jsme předtím měli extrémně teplé roky, vlastně dva nejteplejší roky za sebou. Ve skutečnosti byl rok 2020 pátý nejteplejší za posledních 200 let. Takže nemůžeme říct, že by se situace normalizovala. Rozhodně ne. Pořád jsme ve velmi teplém období. Sice přišly srážky, zaplať pánbůh za ně, ale viděli jsme, že naše krajina se bez té vody nedokáže obejít,“ říká bioklimatolog Trnka.

Z většiny odhadů vyplývá, že hrozba sucha s námi zůstane i v budoucnosti. Dlouhodobé předpovědi nejsou příliš příznivé. Odborníci například očekávají, že v nižších polohách bude sníh stále vzácnější. 

Čtěte také

Hollan: Zachytávat dešťovou vodu je rozumné, dobře se s ní pere a ředí víno, i dům je třeba zalévat

„Stejně tak to, že vodní bilance naší krajiny – zvlášť v nižších polohách, na jižní Moravě, v severozápadních Čechách – je v podstatě záporná, to znamená, že krajina by té vody potřebovala víc, než tam těch vodních zdrojů je. To je něco, s čím musíme počítat i do budoucna. Nůžky mezi tím, co by krajina potřebovala, a tím, co přijde ve srážkách, se budou dál rozevírat. A tím pádem nám zbyde méně vody, se kterou můžeme hospodařit. Nebo budeme muset mít větší zásoby,“ naznačuje Trnka

S nedostatkem vody se podle něj budeme muset naučit žít. V praxi to mimo jiné znamená upravit krajinu tak, aby si s extrémními projevy počasí dokázala co nejlépe poradit. Zkušenosti států, které už sucho zažily, dokládají, že je potřeba reagovat s předstihem. Ve chvíli, kdy se nedostatek vody projeví, se už totiž nedá nic dělat, dodává Trnka.