Letošní zima přinesla krajině dostatek vláhy. I přesto nadále hrozí sucha, varují odborníci
Po mnoha letech má krajina na většině území České republiky dostatek vláhy. A to především díky letošní zimě, která byla relativně bohatá na sněhové srážky. Tající sníh dosytil svrchní vrstvu půdy a doplnil dokonce i zásoby podzemních vod. Tento uspokojivý stav ale podle odborníků nemusí dlouho vydržet.
Z aktuálních informací portálu InterSucho vyplývá, že Česko nedostatkem vody rozhodně netrpí. Alespoň v těchto dnech. Podle údajů z minulého týdne má více než 99 procent území Česka dostatek vláhy. Na 11 procentech území je dokonce o něco víc vody, než by krajina potřebovala.
Čtěte také
Přispěla k tomu letošní zima. Sněhu bylo víc než v posledních několika letech a sněhová pokrývka navíc vydržela na mnoha místech o poznání déle. Jak ale připomíná bioklimatolog Miroslav Trnka, výzkumný pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a současně profesor Mendelovy univerzity v Brně, z dlouhodobého hlediska nebyla letošní zima nijak zvlášť výjimečná.
„Z hlediska teplot i srážek to byla zima, která se sotva blížila průměru. Naštěstí ale pomohla smazat okamžitý deficit, který jsme měli jak v povrchové vrstvě půdy, tak co se týče zásob podzemních vod, zvlášť těch mělkých. To bylo něco, co i vodohospodáře trápilo už několikátý rok a je dobře, že k tomu došlo,“ pochvaluje si Trnka.
Hrozba sucha zůstává
Toto krátkodobé zlepšení ale neznamená konec problémů se suchem. Dlouhodobý trend je totiž zcela zřejmý, a to i přes mírné výkyvy počasí. Na to bychom podle profesora Trnky neměli zapomínat. V tomto ohledu není dobré řídit se pocity. Užitečnější je sledovat dlouhodobá data o vývoji teplot a srážek.
Čtěte také
„Třeba loňský rok vypadá jako relativně chladný, protože jsme předtím měli extrémně teplé roky, vlastně dva nejteplejší roky za sebou. Ve skutečnosti byl rok 2020 pátý nejteplejší za posledních 200 let. Takže nemůžeme říct, že by se situace normalizovala. Rozhodně ne. Pořád jsme ve velmi teplém období. Sice přišly srážky, zaplať pánbůh za ně, ale viděli jsme, že naše krajina se bez té vody nedokáže obejít,“ říká bioklimatolog Trnka.
Z většiny odhadů vyplývá, že hrozba sucha s námi zůstane i v budoucnosti. Dlouhodobé předpovědi nejsou příliš příznivé. Odborníci například očekávají, že v nižších polohách bude sníh stále vzácnější.
Čtěte také
„Stejně tak to, že vodní bilance naší krajiny – zvlášť v nižších polohách, na jižní Moravě, v severozápadních Čechách – je v podstatě záporná, to znamená, že krajina by té vody potřebovala víc, než tam těch vodních zdrojů je. To je něco, s čím musíme počítat i do budoucna. Nůžky mezi tím, co by krajina potřebovala, a tím, co přijde ve srážkách, se budou dál rozevírat. A tím pádem nám zbyde méně vody, se kterou můžeme hospodařit. Nebo budeme muset mít větší zásoby,“ naznačuje Trnka
S nedostatkem vody se podle něj budeme muset naučit žít. V praxi to mimo jiné znamená upravit krajinu tak, aby si s extrémními projevy počasí dokázala co nejlépe poradit. Zkušenosti států, které už sucho zažily, dokládají, že je potřeba reagovat s předstihem. Ve chvíli, kdy se nedostatek vody projeví, se už totiž nedá nic dělat, dodává Trnka.
Související
-
Je tu Rok vážek. Na zahradu je přilákáte malým jezírkem na dešťovou vodu, budou lovit komáry
Přes 4 miliony korun chtějí ochránci přírody věnovat na obnovu tůní. Jsou to totiž důležitá místa pro vážky, kterým věnuje Český svaz ochránců přírody celý letošní rok.
-
Václav Cílek: Když mluvíme o vodě, myslíme si, že jedno velké opatření zabere. Ne, ukazuje historie
„V současné době máme pocit, že je nadbytek potravin,“ říká geolog Václav Cílek a vysvětluje, jak se v minulosti kvalita zemědělství projevovala na stavu společnosti.
-
Němci chtějí zpátky přirozené záplavy. Po desítkách let vrací vodu do říčních koryt lužních lesů
Rozsáhlý pás lužních lesů poblíž Lipska se přirozeně nezaplavuje už málem celé století. Vodu odvádějí regulované říční toky a nově zbudované kanály.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.