Anglický trávník nakrátko, nebo louka s květy a hmyzem? Města zkouší obojí

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V Lounech zakládají městské trávníky s lučními květy

Stále více měst upouští od intenzivního sečení travnatých ploch. Výjimkou nejsou ani trávníky, které se sečou maximálně třikrát za rok. Jaké výhody městu přináší vzrostlá tráva?

Léty zaběhlá praxe sekat městské trávníky podle předem schváleného plánu bez ohledu na počasí se zejména v loňském roce vymstila řadě českých měst. Kvůli suchu a vysokým teplotám se městská zeleň proměnila spíše na zežloutlé plochy.

„Loňský rok byl naprosto extrémní a bylo jasné, že dosavadní způsob sečení je neudržitelný. Pokud měsíc neprší a my přesto vše posekáme, město se v podstatě změní v polopoušť, kdy je tady rezavá drnovka a spousta prachu. Trávník pak neplní v podstatě žádnou svoji funkci – nezadržuje vodu, ani nesnižuje teplotu,“ říká starosta Jaroměře Josef Horáček (STAN).

Právě Jaroměř je jedním z měst, které se proto rozhodlo přehodnotit to, jakým způsobem se stará o městskou zeleň. Společně s odborníky zástupci radnice a technických služeb vytipovali místa, na kterých by mohly vzniknout květnaté louky.

„Snažíme se co nejvíc zachovat původní jaroměřský genofond, takže v letošním roce naši kolegové chodí po okolních cenných místech, kde ta rozmanitost ještě zůstala, a sbírají semena, která následně suší. Na vytipovaných místech se pak bude plocha dosívat touto směsí,“ přibližuje práci ekologů David Číp z organizace JARO Jaroměř.

Cílem je vytvořit základ městských koutů divočiny, které by měly nejen lákat hmyz, ale také například drobná zvířata jako ježky či ještěrky.

„Takový trávník má navíc pozitivní vliv. Když sem přijdete do parku z náměstí, ucítíte teplotní rozdíl i několika stupňů. Rozkvetlá louka navíc bude pastva pro oči. Procházka parkem, ve kterém budou koberce různých květů, je přece něco úplně jiného, než když přijdete a je tady anglický trávník,“ dodává starosta Horáček.

Sečení je základ

Řešením ale není jen pouhé snížení toho, jak často technické služby trávníky ve městě sečou. „Když nebudete jakýkoliv trávník dlouhodobě kosit po dobu několika let, tak samozřejmě degraduje. Převáží tam konkurenčně silné druhy a tím se sníží rozmanitost rostlin a na ně navázaného hmyzu,“ varuje Robert Tropek, entomolog a ekolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Znamená to tedy konec anglických trávníků ve městech? „Některé plochy by se měly kosit častěji, protože jsou prostě využívány k jiným účelům, a pokud jde o biodiverzitu, tak jsou téměř bez zajímavosti – téměř nic na nich neroste. Na druhou stranu, když máme nějaké zapadlejší kouty v parcích, můžeme si s nimi hrát – je tam možné vytvořit květnatou louku. Je potřeba se o zeleň starat nejen s ohledem na naše zájmy, ale i s ohledem na zájmy hmyzu a dalších živočichů,“ dodává Tropek.

A jako příklad zmiňuje motýly – v případě špatně naplánovaného nebo častého sečení se totiž nestihnou vykuklit a louka tak přijde o významného opylovače.

Protesty občanů

Ne všichni obyvatelé ale nový způsob péče o městskou zeleň vítají. „U nás to řada lidí považuje prostě za nějaký nepořádek,“ přiznává Tropek.

Jeho slova potvrzuje i starosta Jaroměře: „Najdou se lidé, zejména někteří pejskaři nebo starší lidé, kteří trvají na tom, že se musí sekat. Mylně se domnívají, že alergici trpí tím, že se neseče nebo že by tam jejich psí miláčci i děti mohli chytit klíště. To ale nejsou argumenty pro to, abychom o krajinu nepečovali.“

„Nemyslím si ale, že ty diskuse jsou až tak velké. Troufám si tvrdit, že naprostá většina veřejnosti dneska vnímá, že s naším klimatem není něco v pořádku a že je potřeba k péči o zeleň přistoupit trošku jinak. Takže většina to kvituje a vítá,“ dodává starosta.

I proto se v Jaroměři rozhodli, že vyjdou vstříc oběma táborům a vedle bohatých přírodních trávníků budou ve městě dál udržovat menší pravidelně sečené plochy pro rekreaci nebo venčení psů.

„Mně zase přijdou neestetické ty nakrátko sečené trávníky. Zatímco když se vytvoří rozumná rozkvetlá louka nebo kout s hadinci a kopretinami, tak mě to esteticky naplňuje. Pokud tam navíc lítají včely a motýli a cvrkají sarančata, tak jsem naprosto šťastný. A věřím tomu, že to není jenom nějaká moje profesní deformace, ale že většině lidí se to bude líbit také,“ uzavírá ekolog a entomolog Robert Tropek.

Poslechněte si celý pořad Natura. Ondřej Novák v něm se svými hosty probral také to, jak se o travnaté plochy starají na Západě, jak technicky náročný nový způsob údržby je a jestli dává tento způsob sečení i ekonomický smysl.

Spustit audio
autoři: Ondřej Novák , Ondřej Skácel | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související